Rozhodnutí vlády se týkají vojenských prostorů Boletice, Libavá, Březina a Hradiště. Jejich plocha se zmenší zhruba o třetinu. Cvičiště v Brdech armáda opustí zcela. Ze současných 130 tisíc hektarů budou mít vojáci k dispozici jen necelých 90 tisíc hektarů. Změna by mohla začít platit v průběhu roku 2015, musí se totiž kvůli ní měnit zákon.
Ve výcvikovém prostoru Březina na Vyškovsku bude armáda nadále cvičit nové rekruty i stávající vojáky.
"Neexistuje vojensko-strategický důvod pro to, proč by armáda měla zabírat tuto plochu," řekl ministr obrany Vondra. "Vojenský újezd Brdy byl využívaný armádou nejméně, bylo to tak čtyři, maximálně osm dnů do roka. Na náš návrh tedy bude zcela zrušen," dodal.
Redukce plochy vojenských újezdů nebude mít podle Vondry vliv na výcvik vojáků.
Vládní rozhodnutí bude mít dopad i na obyvatele vesnic, které na území vojenských újezdu leží. Podle Vondry se změna dotkne asi dvou tisíc lidí. "Vrátíme odpovědnost za správu svých obcí tamním obyvatelům. Dodnes neměli všechna práva," podotkl Vondra. Obyvatelé obcí uvnitř újezdů třeba nemohli volit vlastní samosprávu.
Ministerstvo obrany zároveň ze svého majetku vyjme většinu sakrálních a historických památek, které se nacházející v okrajových částech újezdů. Na starost je dostanou příslušné obce.
Petici na podporu CHKO podepsaly stovky lidí
Z vojenského újezdu Brdy má vzniknout v budoucnu chráněná krajinná oblast. Ministerstvo životního prostředí už také zadalo Agentuře ochrany přírody a krajiny vypracovat analýzu, jaký režim ochrany přírody by na území bývalého vojenského újezdu měl být zvolen.
Mluvčí agentury Karolina Šůlová iDNES.cz řekla, že agentura navrhla dvě varianty. První počítá s tím, že v Brdech vznikne přírodní park a síť maloplošných zvlášť chráněných území. Druhou variantou je vyhlásit v Brdech chráněnou krajinnou oblast, a to na území ještě větším, než zahrnoval vojenský újezd (čtěte zde).
Vojenský újezd Brdy
"Tuto variantu upřednostňujeme, protože se jedná o komplexnější a účinnější formu ochrany," řekla Šůlová. Konečné rozhodnutí bude na ministerstvu životního prostředí.
Také Pavel Čámský z občanského sdružení Brdy-Res publica se přimlouvá za vyhlášení CHKO Brdy. Sdružení kvůli tomu sepsalo i petici, kterou už podepsaly podle Čámského stovky lidí. "Podobný názor mají i představitelé obcí, zejména těch v Plzeňském kraji," řekl Čámský.
Jan Neoral, starosta obce Trokavec, který před časem patřil k hlavním kritikům myšlenky postavit v Brdech americký protiraketový radar, souhlasí s tím, že přírodu Brd bude po odchodu vojáků zapotřebí chránit.
"Jakýkoliv způsob ochrany bude správný," řekl Neoral. Zároveň se ale přimlouvá za to, aby hranice CHKO kopírovaly současný vojenský újezd. "Jsou to v podstatě samé lesy, rozšiřovat chráněné území i na obce a města nemá smysl," řekl.
