Na jednom z nejrušnějším náměstí starého centra Sarajeva stojí slavná kašna Sebilj, která je pro město stejný orientační bod jako pro Prahu jezdecká socha svatého Václava na Václavském náměstí. Kašna je dílem českého architekta Alexandra Vítka, který jí vtiskl podobu v roce 1891.
Radnice v Sarajevu. Podobu jí vtiskl český architekt Alexandr Vítek, který se nechal inspirovat architekturou v Egyptě a v Turecku.
"Alexandr Vítek také v Sarajevu převzal po Karlu Paříkovi koncepci místní radnice a na přání tehdejšího ministra financí Benjamina Kálaje monumentalizoval původní projekt nejen převýšením fasády, ale především úchvatnou centrální kopulí," vysvětluje architekt David Vávra v posledním dílu balkánského putování po stopách českých architektů v zahraničí v pořadu Šumné stopy (ČT 2, sobota 25. 6. od 20 hod.)
Po dostavění radnice, která se stala jedním z nejvýznamnějších symbolů Sarajeva, měl Vítek pocit, že kopulí neprochází tolik světla, kolik předpokládal, a tak dobrovolně ukončil svůj život. "Ale je to pouhá domněnka," dodává Vávra.
Návrh banky Slavia v Sarajevu. Stavba je dílem českého architekta Jana Kotěry.
Z původních prvků v bance Slavia se zachovalo například mramorové obložení.
Otec české moderní architektury Jan Kotěra projektoval v Sarajevu v roce 1911 budovu banky Slavia. Důstojný materiál vyjadřuje solidnost banky v jemně klasicizujícím vyabstrahovaném členění.
Stavba je ozvláštněna pouze zachmuřenými maskarony (plastický zdobný motiv v podobě lidské nebo zvířecí tváře, který je hojně využíván na fasádách). Z původního interiéru se mnoho nezachovalo, pouze mramorový obklad vstupního schodiště.
Český architekt Josef Pospíšil navrhl v Sarajevu v roce 1913 hudební pavilon, který je velmi romantický. Má klasicistní podnoží a vyřezávanou dřevěnou sloupovou vyhlídku s barokní helmicí.
Hravý architekt velmi rád své domy skládal z různých architektonických stylů a prvků. Josef Pospíšil je tvůrce urbanistického plánu Sarajeva z období první světové války.
