Škola, kde studenty z celého světa učí sebedůvěře i architektura

  1:00aktualizováno  1:00
Škola jako z učebnice architektury. To je budova gymnázia v Mostaru z roku 1897, dodnes pokládána za vrchol bosenského stylu. Navíc zůstala nejprestižnější střední školou v celé Bosně a Hercegovině a na Balkánu vůbec. Zásluhu má na tom i její architektura.

Nárožní stavba, která prošla v roce 2010 rekonstrukcí, je dílem českého architekta Františka Blažka. Ten tu jasně dokázal, že zakázku nedostal z žádné protekce, ale díky svým schopnostem (byl zetěm Karla Paříka, nejúspěšnějšího architekta své doby na Balkánu).

Ten má na svém hrobě výstižný epitaf: Čech rodem, Sarajevan volbou. A právě následovníkům Karla Paříka je věnovaný další díl televizního cyklu Šumné stopy (ČT2 v sobotu 18. června ve 20:00), který svým neodolatelným způsobem uvádí architekt David Vávra.

Ilidža - hotel Hercegovina

Ilidža – hotel Hercegovina

Od Sarajeva po Mostar

Další díl cyklu ukazuje zajímavé stavby, které navrhli čeští architekti v Sarajevu a Mostaru, ale také třeba lázeňský komplex v Ilidži, asi dvacet kilometrů od Sarajeva. Tady navrhoval a stavěl hlavně Karel Pánek, rodák z Místku, ale i František Blažek. Český vliv tu byl veliký, prvním ředitelem tu byl ostatně také Čech, Julius Pojman.

František Blažek

1863–1944
Autor staveb pro lázeňský komplex Ilidža, zeť Karla Paříka. Své stavby nezatěžoval zbytečnou dekorací, odklání se od ortodoxního historismu, jeho práce ovlivnil místní folklór. Pronikl i do podstaty pseudomaurského stylu, který použil na objektu pavilonu Bosny a Hercegoviny pro výstavu Uherského milénia v Budapešti, a výrazně tak přispěl rozvoji "bosenského .stylu".

V roce 1903 odešel do českých Hořic, kde působil na tamní slavné kamenické a sochařské škole.

Lázeňské domy Austria, Bosna či Hercegovina a další doplnil "veřejnými stavbami", jako je například četnická stanice,  další český architekt Jan Kellner.

Za největší Pánkovo dílo se však pokládá Bosenský pavilon pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Vyzdobil jej 80 obrazy Alfons Mucha, a to alegorickými malbami z bosenské historie a bosenského prostředí.

Bohužel jeho slávu už dokládají pouze dobové kresby a fotografie. "Na oficiálních stránkách Sarajeva je však Alfons Mucha identifikovaný jako Vídeňan," připomíná David Vávra.

Interiér Bosenského pavilónu

Interiér Bosenského pavilónu

Pařík a jeho syn Marián, také architekt, se sice pohybovali především v oblasti osvědčeného historismu, ale klidně si "vystřihli" i funkcionalistickou stavbu, což dokládá třeba takzvaný Vakufský dům v Sarajevu.

K dochovaným architektonickým skvostům patří také Filipovićevova kasárna v Sarajevu (František Blažek, Karel Pánek) nebo Františkánský klášter (Karel Pánek). O tom, že Češi stavěli krásné, ale hlavně funkční stavby, svědčí jejich využívání pro původní zadavatele. Příklad? Výše zmiňovaná kasárna slouží vojákům víc než 110 let, dnes v nich sídlí ministerstvo obrany.

Filipovićevovy kasárna, Sarajevo, František Blažek, Karel Pánek (spolupráce), 1898–1899

Filipovićevova kasárna, Sarajevo, František Blažek, Karel Pánek (spolupráce), 1898–1899

Vila pro civilního adláta (dnes rakouská ambasáda), Sarajevo, Karel Pánek, 1894–1895

Vila pro civilního adláta (dnes rakouská ambasáda), Sarajevo, Karel Pánek, 1894–1895

Karel Pánek

* 1860 v Místku
Autor mnoha projektů v lázních Ilidža a u pramenů řeky Bosny (Vrela Bosne), ve svých projektech často interpretoval renesanci. Stavěl především objekty veřejného charakteru: kasárna v Sarajevu, ředitelství železnic apod. Jeho největším dílem je Bosenský pavilon pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900, který vyzdobil svými obrazy Alfons Mucha.

Půvabná je i vila pro civilního adláta (Karel Pánek). Funkci tehdejšího rakousko-uherského úředního zástupce, pro něhož se dům stavěl, vykonával český šlechtic. Dnes slouží stavba jako rakouská ambasáda.

K vrcholům práce českých architektů patří budova gymnázia v Mostaru. František Blažek tu vytvořil nádhernou ukázku bosenského stylu s třemi gradujícími úrovněmi. Pseudomaurské prvky, řada ornamentů, krajkoví, kruhová okna – najdete tu to nejlepší, co architektura v této oblasti nabízí.

A nejlepší tu byli a jsou i žáci. Vedle výběrového gymnázia se zde v současnosti našel prostor i pro mezinárodní lyceum, kam cíleně přijímají pouze dva žáky z asi padesáti zemí světa, od Evropy až po Ameriku či Afriku. Učí se zde respektovat různá náboženství i zvyklosti. "Je dokázáno, že lidé, kteří se pohybují v kvalitní architektuře, získávají díky ní i vlastní sebedůvěru," upozorňuje David Vávra.


Nejčtenější

Zásadní životní zvrat. Naše cesta z paneláku byla kolotočem překvapení

1

Touha utéct z betonového sídliště do náruče přírody může být ošidná. Romantické představy se od skutečnosti liší. Ale...

Na zahradě si postavili venkovní kuchyni. Svépomocí a za tři měsíce

Anna a Marek si na zahradě v obci Krásné na Vysočině postavili za tři měsíce a...

Anna a Marek si na zahradě v obci Krásné na Vysočině postavili za tři měsíce a svépomocí krásnou dřevostavbu. Vysněnou...

Katastrofa jí změnila život. Vrátila se domů a vytvořila nádherný ráj

Portorikánka Sylvia se po takřka dvou dekádách vrátila na rodnou půdu a...

Patnáct let jezdila Sylvia na karibský ostrov Vieques, kde odpočívala od hektického New Yorku, do kterého se...

Malý byt s tepelným čerpadlem majitel zrekonstruoval za čtyřicet dní

V obývacím pokoji se dá pohodlně odpočívat, je tu i malý jídelní kout....

Rekonstrukce malého pražského bytu pod střechou trvala pouhých čtyřicet dní. Majitel Tomáš Iľko si navrhl úpravy, které...

Rekonstrukce bytu, kde se snadno bouralo. Zmizel průchozí pokoj

Prostor mezi nosným sloupem a stěnou vyplňují otevřené police. Kuchyň je tak...

Mladý pár si pořídil své první bydlení ve starším domě. Byt byl v původním stavu, čekal na kompletní rekonstrukci....

Další z rubriky

Senzační koleje. 400 studentů má ubytování díky štědrému daru nadace

Studentské koleje Tietgen v dánské Kodani stojí od roku 2006. Zajímavou podobu...

Studentské koleje Tietgen v dánské Kodani stojí od roku 2006. Zajímavou podobu jim vtiskla architektonická kancelář...

Ze zámku se zaskleným nádvořím je dnes romantický hotel nedaleko Prahy

Moderní „nebesa“ ve starém zámku podle návrhu Báry Škorpilové

Přání bydlet na zámku se vyplní jen málokomu, ovšem strávit na zámku pár dní, to už dnes problém není. I díky tomu, že...

Katastrofa jí změnila život. Vrátila se domů a vytvořila nádherný ráj

Portorikánka Sylvia se po takřka dvou dekádách vrátila na rodnou půdu a...

Patnáct let jezdila Sylvia na karibský ostrov Vieques, kde odpočívala od hektického New Yorku, do kterého se...

Najdete na iDNES.cz