"Je to jedna z velkých příležitostí, jak se může Zlín dostat na úroveň špičkových krajských měst s obrovským kulturním zázemím," říkal v úterý před vstupem do budov ředitel muzea Antonín Sobek. Podle něj je stěhování nezbytné, protože všechny tři instituce teď žijí v tristních podmínkách.
Zatímco slova ředitele se týkala minulosti a současnosti, uvnitř budovy už bylo možné vidět na promítacím plátně budoucnost - projekt, který uspěl v soutěži na rekonstrukci 14. a 15. budovy. "Celý areál bývalého Svitu je fenomenální a nemá ve střední Evropě obdoby," líčil spoluautor vítězného návrhu, architekt Juraj Sonlajtner z pražského ateliéru ADNS. Přitom zdůrazňoval, že chtěl zasáhnout do úprav co nejméně, aby se dosavadní podoba baťovského stylu nijak neměnila.
Každý návštěvník tak bude mít i po stavebních úpravách pocit, že se pohybuje v dřívějších továrních budovách - zůstanou například zachované tovární stropy i konstrukce budov. "Ty budovy jsou tak krásné, že je škoda jim ubližovat," řekl architekt.
Návštěvníci měli na architekty mnoho dotazů
Zájem o úterní představení projektu byl velký, přízemí opuštěné tovární haly bylo plné a všichni poslouchali, jak konkrétně bude ohromný prostor sloužit kultuře. Mimo jiné slyšeli informace také o tom, že jedna ze stálých expozic bude věnována fenoménu Baťa.
Výtky k projektu nezazněly žádné, byť dotazů bylo hodně: Proč nakonec ubylo prostoru pro veřejnost? Bude v budovách místo pro literární odkaz Baťů? Zabývali jste se akustikou? Máte i vizi propojení s centrem? Jaký byl rozpočet projektu? Na všechny zazněly odpovědi: rozpočet je napjatý, hodně peněz bude stát posilnění statiky budov.
Debatovalo se dlouho a přání všech směřovalo k tomu, aby se ojedinělý areál podařilo co nejvíce zachovat a propojit s centrem. "Usilujeme o to, ale bude to sisyfovská práce. Areál má totiž mnoho vlastníků a je obtížné dát všemu stejný směr," upozornila hlavní architektka města Zlín Dagmar Nová.
