"Dějiny lidové architektury se dnes nevyučují a tak nikdo přesně neví, co by se u nás nemělo vyskytovat. Díky cestování, internetu či časopisům lidem splývají jednotlivé styly z různých míst a neuvědomují si, že se dopouštějí chyby, když v Krkonoších postaví valašský srub," říká jeden z autorů příručky Jiří Louda.
Nejčastější prohřeškyZavlečení jiných stylů. Roubení beze spár či použití palubek. Nedodržení typického obdélníkového půdorysu staveb v poměru 1:2. Stavění po spádnici a nikoliv vrstevnici. Používání stavebních pěn na utěsnění (hrozí hniloba). Špatné umístění oken, necitlivé zásahy do štítů, v krajním případě budování lodžií. |
Největší stavební boom mají hory již zřejmě za sebou. Na hřebenech a v rozptýlené zástavbě by se už další stavby neměly objevovat, v obcích je tomu ale jinak.
"Možná by bylo vhodnější, kdyby příručka přišla dříve, ale lepší pozdě než nikdy. Opravovat a přistavovat se bude stále," míní mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Největším nešvarem minulosti bylo vyřezání díry v trámech a vsazení trojdílného okna. Přitom pro horská stavení jsou typická malá okna. Dnes už se to neděje, zato jsou kvůli zateplování okna často utopena ve zdi.
"Nic proti zateplení, ale je bezpodmínečně nutné okna posunout na fasádu. Dům jinak vypadá jako bunkr se střílnami. Časté je i použití nevhodného typu pláště. Absolutně se nehodí třeba palubky," vysvětluje Pavel Klimeš, další z autorů příručky.
"Rozšířeným nevkusem je instalování dřevěných obrub kolem oken ve zděné stěně. Tento kýč nemá žádnou oporu v tradiční architektuře Krkonoš a Jizerských hor," uvádějí autoři.
Nebojte se šindele, říkají autoři knihy
Bohužel časté je také použití nevhodné střešní krytiny. Pro jizerskohorské chalupy byla typická břidlice, pro krkonošské dřevěný šindel. Nahrazení takzvaným bonským či kanadským šindelem je špatné řešení. Vhodnější jsou třeba pásy modifikované lepenky.
"Není třeba se bát ani tradičního dřevěného šindele. V řadě případů na to přispějí památkáři," podotýká Klimeš.
Kromě různých štítových vyřezávek typických pro jiná místa, jako třeba sluníčka s paprsky, vadí ochranářům také nevhodná barevná řešení.
"Nástup hnědého luxolu v osmdesátých letech přemaloval celé původně barevné Krkonoše," postěžoval si Klimeš. Ani červené střechy nejsou v horách původní, ač to tak nyní kvůli jejich množství vypadá.
Příručka není závazná, závazný však může být postoj památkářů. Řada staveb je kulturní památkou a k tomu je několik oblastí plošně chráněno. V Krkonoších je to vesnická památková rezervace Horní Štěpanice a vesnické památkové zóny Dolní Vernéřovice, Šímovy Chalupy, Modrý Důl a Velké Tippeltovy Boudy, v Jizerských horách pak vesnická památková rezervace Jizerka.
Měla by být výstavba v horách přísněji regulovaná?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 24. března 2011. Anketa je uzavřena.
