Když se kameramana Zdeňka Tripese zeptáte, co je na jeho profesi nejtěžší, odpoví, že kamera. "Váží totiž až šestnáct kilogramů," směje se.
Sám ji poprvé držel v ruce v roce 1987. "Pracoval jsem tehdy jako zvukař v budějovickém domě kultury, a když tam pořídili videostudio, pomáhal jsem," poodhaluje své začátky 50letý Tripes.
Po listopadu 1989 s kamarádem založili soukromou jihočeskou televizi Gimi. "Když jsem tam svůj podíl prodal, vyzkoušel jsem si zpravodajství pro Novu a pak jsem zakotvil u reality show," vysvětluje.
Točil Velkého bratra, Vyvolené, Chůvu v akci i Ano, šéfe s kuchařem Zdeňkem Pohlreichem.
Zdeněk Tripes stojí za kamerou už 23 let.
"Teď už jsem pár let věrný České televizi a za kamerou stojím při pořadech Černé ovce, Reportéři i magazínu POKR pro podnikatele," vypočítává Tripes, který pracuje jako externista.
Díky tomu třeba z výletu na indonéský ostrov Bali přivezl nejen dokument o tamějším podnikání potápěče Jindřicha Soukala z Hluboké nad Vltavou.
"Všichni návštěvníci ostrova se tam potápí k poměrně snadno dostupnému vraku válečné lodi Liberty. Natočil jsem o tom film, který také odvysílala Česká televize," konstatuje skromně.
Potápění ho začalo bavit ve chvíli, kdy točil dokument o akvabelách. "Trochu mě ale nejdřív vyděsil potápěčský instruktor. Varoval mě, že když neudělám všechno podle jeho rad, může mi tlak roztrhnout plíce. Ale ten úžasný pocit pod vodou stál za to," poznamenává.
Hned přidává historku, kdy se právě na Bali potkal s obrovskou želvou. "Vzali mě do takzvané Korálové zahrady, kde je spousta ryb. Najednou jako strážkyně připlula odněkud z hlubin kareta velká, chvíli si mě prohlížela a pak zase ladně zmizela," vzpomíná.
Při potápění na Bali se kameraman Tripes setkal i s karetou velkou.
Za dobrodruha se však Tripes rozhodně nepovažuje. "Odmítl jsem zajímavou nabídku amerického režiséra, který sháněl tým lidí pro znovuobnovení televize v Afghánistánu," přiznává.
Asi třikrát točil totiž ve válečné Bosně a dlouho se mu vracely vzpomínky na rozstřílené domy. Sní však o tom, že v důchodu si koupí dům na Bali a bude tam žít. Pořídit se prý dá za desítky tisíc korun.
"Fascinuje mě nejen zdejší příroda a moře, ale také obyvatelé. Nikam nespěchají, nic pro ně není problém, pořád se usmívají," připomíná situace, které zažil na vlastní kůži.¨
Zatím však Tripes každé ráno sedá do auta a z domu na okraji Budějovic míří natáčet, co je potřeba. Ve volných chvílích jezdí na kole. Na nic dalšího už mu čas nezbývá a svoji práci bere jako dalšího velkého koníčka.
