Celkový poměr mezi základními a vyššími verzemi je 86:14. Zatímco čeština je povinná pro všechny, druhý předmět je volitelný. Šedesát jedna procent studentů zvolilo cizí jazyk, 39 procent matematiku. Lehčí verzi matematiky si vybralo 76 procent z nich.
"Největším překvapením je pro mě matematika, že si vyšší úroveň zvolilo tolik studentů," komentoval to ministr školství Josef Dobeš, který čísla zveřejnil na snídani s novináři.
Studenti dali přednost lehčím verzím zkoušky i u cizích jazyků. U angličtiny to bylo v poměru 81:19, snadnější variantu z němčiny chce dokonce 94 procent maturantů. Na výběr byla i španělština, francouzština či ruština.
Studenti si mohli navolit kombinaci úrovní, třeba k těžší češtině lehčí matematiku. Jiný maturant si naopak mohl zvolit lehčí češtinu a k tomu těžší angličtinu.
Na pražském Akademickém gymnáziu ve Štěpánské si z celkem 124 studentů vybralo vyšší češtinu celkem 90, k těžší matematice se z 43 studentů odhodlalo 13. Podle ředitele gymnázia Milana Štěrby je ale výběr až moc demokratický.
"Když si student vybere lehčí maturitu, tak projde s vědomostmi z deváté třídy, takže se vlastně čtyři roky nemusí učit," řekl iDNES.cz Štěrba s tím, že si dokáže představit, že gymnazisté by si museli vybírat vyšší úroveň povinně.
U generálky si tři čtvrtiny studentů vybraly lehčí varianty
Jak testy vypadají, měli studenti šanci zjistit u generálky státních maturit, která se konala v říjnu. Tři čtvrtiny z nich si tehdy vybraly lehčí variantu zkoušek. Přesto zkouškou neprošla asi třetina studentů. Téměř polovina studentů propadla z matematiky a třetina z angličtiny.
Ministr Dobeš odhaduje, že při maturitě "naostro" neuspěje až 12 procent maturantů oproti současným dvěma procentům (viz Ministr u maturit nesleví, i když při nich pohoří až desetina studentů).
MATURITNÍ PENTAGONTento týden se začaly tisknout maturitní testy, a to za přísných bezpečnostních podmínek, kdy zaměstnanci nesmí mít ani oblečení s kapsami (viz Vstup jen v oděvu bez kapes. Tisk testů k maturitám je střežený jako Pentagon). |
V případě, že do budoucna budou univerzity k vyšší úrovni maturit přihlížet, či je dokonce požadovat, mají středoškoláci možnost si předměty, které bude jejich vybraná škola požadovat, dodělat. Dostanou pak osvědčení o vykonání jednotlivé zkoušky.
Pavel Zelený, šéf Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které má státní maturitu na starosti, ale věří, že v příštích letech maturity zohlední i další univerzity.
"Rok 2011 bude bezpochyby určující, protože vysoké školy výsledky státních maturit zajímají a budou si chtít ověřit, jestli to funguje. My jim k tomu budeme vytvářet podmínky, jak to jen půjde. Vysoké školy jsou totiž hnacím motorem celé reformy. Já předpokládám, že už v roce 2012 se školy chytnou, ale nebudu spekulovat kolik a jakým způsobem," řekl Zelený v rozhovoru na iDNES.cz.
U státních maturit - v případě českého jazyka, matematiky a cizích jazyků - čeká studenty ústní a písemná zkouška. K tomu si mohou zvolit ještě nepovinnou zkoušku z dalších maximálně tří předmětů, jako je biologie, dějepis nebo fyzika. Nepovinné zkoušky jsou až na společenské vědy všechny pouze v obtížnější úrovni.
Například na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ale o nepovinné předměty velký zájem nebyl. "Jeden student se přihlásil na biologii, jeden na fyziku, jeden na zeměpis, čtyři na dějiny umění a několik na španělštinu či francouzštinu," uvedl zástupce ředitele Tomáš Raja.
Kromě společné (neboli státní) maturity čeká studenty na jaře i profilová část, která je zcela v kompetenci školy.
