Brněnský rozpočet je napjatý, přesto Brno vydává nejvíc peněz ze všech velkých měst na kulturu. Ta má stabilně zhruba 10 procent z rozpočtu, tedy něco kolem miliardy korun. Jinde se příspěvky pohybují mezi dvěma a pěti procenty.
Tři čtvrtě miliardy jde na deset městských příspěvkových organizací, z nichž většina jsou divadla. Přidáno letos dostane zejména Městské divadlo Brno, celkem na jeho účet přijde z městské kasy více než 175 milionů.
Brnu chybí jasná politika, míní odborník
Důvod? "Divadlo bylo dlouhodobě podfinancované během dlouholeté opravy, proto mu teď příspěvek navyšujeme, ostatní divadla dostávají stejně jako loni," vysvětluje primátor města Roman Onderka.
Nejvíc peněz pohltí Národní divadlo, které dostává od města na rok 2011 přes 270 milionů. "To ale nejsme u umění. Divadlo spravuje budovy v
kolik dostanouNárodní divadlo Brno 270 414 tisíc Městské divadlo Brno 175 304 tisíc Muzeum města Brna 58 858 tisíc Filharmonie Brno 57 071 tisíc Knihovna J. Mahena 55 046 tisíc Brněnské kulturní centrum 40 494 tisíc Centrum exp. divadla (Husa na provázku a HaDivadlo) 32 484 tisíc Divadlo Radost 18 795 tisíc Dům umění města Brna 16 229 tisíc Hvězdárna a planetárium 8 279 tisíc |
S přístupem města nesouhlasí menší organizace, na které rozpočet pamatuje "jen" částkou zhruba dvanácti milionů ročně, jež mezi ně přerozděluje formou grantových řízení.
"Nejde o spor příspěvkových a nepříspěvkových organizací. Problém je v tom, že v Brně chybí jasná kulturní politika. Ta současná je retardovaná," míní Pavel Drábek z Kabinetu divadelních studií na filosofické fakultě Masarykovy univerzity.
Podle něj jde o divadelní lobby velkých kamenných institucí, které jsou stabilnější než politická garnitura města, a jsou zvyklé peníze dostávat.
Umělci podléhají skepsi
S Drábkem souhlasí i další divadelníci nebo kurátoři, kteří dělají takzvané živé či alternativní umění. "Nenadáváme na příspěvkové organizace. Herec v příspěvkové Huse na provázku má minimální plat, v práci je osmnáct hodin denně a není mu tak co závidět. Problém je v tom, že nikdo nedefinuje koncepci. Dotace se rozdělují plošně a v rukou je nemají odborníci, ale úředníci," tvrdí produkční malého divadla, která si nepřeje uvést své jméno.
I její organizace je závislá na přerozdělení nepříspěvkových milionů. Bojí se, že když bude mluvit otevřeně, peníze jí úředníci už nepřiklepnou.
Podle Drábka má Brno jednu zvláštnost - soustředí se zde divadelníci a hudebníci malých forem, kteří jsou úspěšní i bez oficiálních dotací.
Je těžké koncepci změnit, tvrdí Rychnovský
"Je krátkozrakostí volených orgánů, že ho nevyužijí pro další rozvoj a zviditelnění města," tvrdí Drábek s tím, že taková situace vládne v Brně už dvě desetiletí a mezi mladými umělci panuje čím dál tím větší skepse vůči vstřícnosti politiků.
Kulturní politiku města má na starosti náměstkyně Jana Bohuňovaská, ta však včera nezvedala telefon a nereagovala ani na zprávy. Rozpočet ovšem z části sestavoval její předchůdce a dnes opoziční zastupitel Daniel Rychnovský (KDU-ČSL).
"Koncepce kultury v Brně je značně nedokonalá, ale je velmi těžké ji změnit," vysvětluje Rychnovský.
Velká divadla lobbují
I on potvrzuje, že tlak velkých divadel a příspěvkových organizací je silný a na nezávislou scénu se nedostává. "Třeba líšeňské divadlo nebo Buranteatr jsou výborní a dostanou ročně jen pár tisíc z grantů," uvědomuje si.
Ví však, že když vezme dotace příspěvkovým organizacím, ty se ozvou. Nejde brát ani ve sportu, protože do něj teče méně peněz než do kultury.
"Jedinou cestou je poučit se ze situace v Německu a rozjet vícezdrojové financování. Něco by musel dát stát, něco kraj," popisuje s tím, že během svého dvouletého působení ve funkci jednal s krajem, aby si vzal pod křídla jedno z příspěvkových divadle. Neúspěšně.
"V Brně máme Národní divadlo, přitom je to eufemismus. Není národní, ale brněnské, protože je z brněnských peněz," uzavírá Rychnovský.
Nápad jmenovat do grantových komisí odborníky nevidí optimisticky.
"I kdyby chtěli pracovat zadarmo, Brno je malé a nezaručíte nezávislost takových lidí," dodává.
příspěvky na kulturuDivadelních profesionálních nepříspěvkových souborů jsou v Brně více než dvě desítky, za měsíc odehrají 80 až 110 představení pro celkem 5 500 až 8 500 diváků. Ročně vytvoří zhruba 40 nových inscenací. Tato mimořádná aktivita se v Brně uchází o pouhou část podílu z rozpočtu. I kdyby město dalo na nepříspěvkovou divadelní činnost ročně 10 milionů, jednalo by se o pouhých 1,7 % veškerých financí vynaložených na divadlo. (Zdroj: Výňatek z Rezoluce z Kulatého stolu o nepříspěvkové divadelní kultuře v Brně) |
