Jelikož dětí ubývá, na střední školy se často dostanou i ty, které by dřív šly na učiliště. Proto hejtmani chtějí, aby se na všechny maturitní obory musely skládat přijímací zkoušky, a na tyto školy se tak dostali opravdu jen žáci s dobrými znalostmi.
O rušení škol budou hejtmani rozhodovat i s ohledem na potřeby trhu práce ve svých regionech. V současnosti nejvíc chybějí řemeslníci a technicky vzdělaní odborníci. Naopak vznik nových soukromých škol už nechce ministerstvo povolovat.
"Rušení nebo slučování škol není nic příjemného," připustil hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (ČSSD). Protože se však podle statistik propadne v příštích letech počet středoškoláků někde až na 70 procent současného stavu, musejí hejtmani k tomuto kroku přistoupit. Na změny v síti škol a na podporu kvalitního vzdělávání chce ministerstvo využít peníze z EU.
Třídy jsou naplněné jen z šedesáti procent
Do prvních ročníků středních škol a učilišť nastoupilo v září o 16 000 dětí méně než loni. V současnosti jsou třídy naplněny jen ze 60 procent, ministerstvo školství navíc musí šetřit.
Kraje se však k redukci škol zatím moc neměly. Rušení či slučování škol je totiž velmi nepopulární u žáků, rodičů i kantorů. Například ve Zlínském kraji je tak navzdory klesající populační křivce stále stejný počet škol jako před čtyřmi lety. Naproti tomu třeba na Karlovarsku snížili počet škol o šest procent.
Populační propad by se však měl za pár let zastavit, už nyní roste počet dětí ve školkách a na prvních stupních základních škol.
