"Začali jsme před měsícem a půl. Zpočátku nám počasí přálo, ale teď je situace komplikovaná. Sondy nám zaplavila voda a někde se zřítily i stěny," uvedl Karel Nováček z katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni, která výzkum provádí.
"Odkryli jsme přes sedmdesát sond v jižní části kláštera, venku i uvnitř," vysvětlil.
Ve dvoře prelatury, který je pro běžné návštěvníky nepřístupný, objevili badatelé zbytky původních středověkých staveb. "Tehdejší ambit navazoval na kostel, měl ale jiný tvar než dnes," popisoval Nováček.
Další objevem jsou pozůstatky stavení, které zničil pravděpodobně ve středověku velký požár. "Nevíme, k čemu stavba sloužila a ani jak je stará," připustil archeolog. Žádný rozsáhlý archeologický průzkum podle něho dosud v klášteře Teplá, který byl založený v roce 1193, neproběhl.
Středověkou minulost kláštera halí řada tajemství. "Z doby před barokní přestavbou máme jen minimum zpráv. Všechno dedukujeme z obecných poznatků, které máme o klášterech podobného typu," vysvětlil Nováček.
Sondy ukazují, jak se během staletí měnil reliéf povrchu, suť se při stavbách opakovaně navážela a přesunovala po nádvoří i v dalších místech. Pod vrstvou zeminy už archeologové odkryli dlažbu z kamenů.
"Pravděpodobně vznikla až v 19. století. Poté, kdy vystavěli hospodářský areál, který do kláštera vnesl větší ruch. Dlažba byla položena velmi precizně," poznamenal Nováček.
Nejhorší období v historii zažil klášter v druhé polovině minulého století, v roce 1970 se tam na dlouhých 28 let usídlila armáda. Teprve v roce 1990 stát vrátil komplex premonstrátům. Ti okamžitě začali s obnovou.
Opravili střechy, část klauzury, kde jsou mniši ubytováni, ze zchátralé hospodářské budovy vytvořili hotel. Podle administrátora kláštera Augustina Kováčika nebude na všechny záchranné práce stačit 500 milionů korun. Celkové náklady odhadl před časem na 2,5 miliardy korun.
Klášter chce alespoň částečně zůstat otevřený pro veřejnost i po rekonstrukci za půl miliardy korun, která by měla skončit v roce 2015.