"K veslování toho vlastně moc nepotřebujete. Loď s vesly se dá půjčit, takže všechno, co jako začátečník musíte mít, je nějaké oblečení a hlavně odhodlání na sobě pracovat," říká Ivo Klemeš, předseda veslařského oddílu TJ Lodní sporty Brno.
Ideální věk, kdy by měl člověk s veslováním začít, je podle něj asi dvanáct až třináct let. V žákovských kategoriích však soutěží už i jedenáctileté děti.
"Dá se ale začít i později, není to jako například s baletem, který musíte dělat odmalička, pokud chcete něčeho dosáhnout. Třeba naše ženská veslařská jednička Miroslava Knapková začala veslovat až v devatenácti letech,“ vysvětluje Klemeš a shrnuje jednoduché pravidlo - pokud netoužíte být vrcholovými sportovci, není na veslování pozdě ani ve středním věku.
Co si vzít na voduKromě lodi a vesel není k veslování nic víc potřeba. Loď se však dá půjčit buď v půjčovně lodí, či ve veslařském klubu. Každý veslař by měl mít pohodlné oblečení, ve kterém se mu bude bez problémů veslovat. V létě stačí šortky s tričkem, na podzim je určitě lepší si obléct nepromokavou sportovní soupravu. |
Silový sport, ve kterém hraje svoji roli i psychika
Veslování, které se největší oblibě těší v anglosaských zemích, se dá rozdělit na dva základní typy - párové a nepárové. Při párovém veslování má sportovec v každé ruce jedno veslo, zatímco pro nepárové veslování je typické, že drží každý člen posádky jediné veslo oběma rukama.
Závodní veslařské kategorie se potom odvíjejí i podle toho, kolik je na lodi lidí. Na takzvaný skif se vejde jeden veslař, na dvojskifu závodí pár, veslovat se dá i ve čtyřech anebo v osmi.
Jedním z klíčů k úspěchu je podle Klemeše právě dobré sestavení posádky lodi. "Závodníci se k sobě musí hodit jak fyzickou konstrukcí, tak i povahově. Ten, kdo udává tempo, musí být navíc silná osobnost, musí umět ostatním poručit,“ zdůrazňuje. Ačkoli je tedy veslování především silový sport, zásadní roli v něm hraje i psychika závodníka.
Odměnou za vynaložené úsilí, tvrdý trénink a silné nervy je veslařům nejen skvělá fyzická kondice a pevně vytvarované tělo, ale i posílení charakteru a duševní pohoda.
Šampionka začínala na "prýglu“
"Člověk je při veslování v těsném kontaktu s přírodou. A když se navíc povede počasí a svítí na vás při jízdě sluníčko, je to nádherný pocit,“ říká nejlepší česká skifařka Miroslava Knapková.
Když začínala, neměla prý ambice věnovat se veslování na vrcholové úrovni. Z koníčku se však stala posedlost a dnes se může pyšnit mnoha tituly z těch nejprestižnějších šampionátů. Na jejím krku visí mimo jiné zlatá medaile z mistrovství Evropy ve veslování z roku 2008 a dvě stříbrné zmistrovství světa.
"Největším úspěchem je pro mě ale asi dvojnásobná účast na olympijských hrách. V Athénách jsem vybojovala čtvrté místo a předloni v Pekingu jsem byla pátá,“ vypočítává Knapková, která je navíc několikanásobnou skifařskou mistryní České republiky.
Svoji kariéru odstartovala Knapková v Lodních sportech Brno na Brněnské přehradě, která je ideálním místem pro veslování. "Loni nám situaci zkomplikovalo vypouštění přehrady, ale jezdili jsme i tak. Nízká hladina však působila dost deprimujícím způsobem,“ říká předseda Klemeš.
V zimě, kdy přehrada zamrzá, se dá stále veslovat na řece Svratce od Jundrova až k Pisárkám, kde mají Lodní sporty další loděnici. Vesluje se i v Hodoníně, Břeclavi či Uherském Hradišti.
Pro ty, kteří hledají sportovní vyžití pro sebe nebo své dítě, stojí veslování za zkoušku. Nováčky stále nabírá většina oddílů. A navíc - nikdy nikdo neví, jestli se právě v něm neskrývá další Mirka Knapková.
