Na místě chce firma Renergy Power postavit část z devíti větrníků o celkovém výkonu osmnáct megawatt. Obec plán podporuje, v anketě s ním souhlasila většina obyvatel a nyní se čeká na změnu územního plánu. A s ní také přišly první protesty právě ze sousedního Brodku.
"Po zkušenostech se dvěma elektrárnami, které u nás stojí, jsme si uvědomili, jak to vypadá. Pravdou je, že když jsme je schvalovali, lidé o to neměli zájem. Až pak zjistili, že větrníky znehodnocují krajinu a na Drahanskou vrchovinu nepatří," řekl starosta Brodku Radomír Novák.
Podobně argumentuje Pavel Kunc z brodeckého občanského sdružení, které je proti výstavbě.
"Zastupitelé tehdy v dobré víře schválili ekologický zdroj energie. Byli ujištěni, že vrtule nebudou hlučné, že nebudou rušit televizi a že se nemusíme bát stroboskopického efektu. Opak je pravdou. Větrníky kromě toho naruší krajinný ráz, proto se bráníme," uvedl.
Ruku pro elektrárny přitom tehdy zvedla dokonce i současná předsedkyně sdružení.
Odpůrci říkají polopravdy, tvrdí starosta Skřípova
Starosta Skřípova Miroslav Kadlec je přesvědčen, že odpůrci výstavby používají polopravdy.
"Vybrali jsme místo, které je nejméně viditelné z obou obcí a které je od prvních obydlí Skřípova i Brodku vzdálené v průměru kolem kilometru. V Brodku je to pár set metrů. Navíc budeme mít mnohem modernější typy větrníků, které nejsou tak hlučné. Bude to určitý zásah do krajiny, ale po dvaceti letech se uvidí, co dál," vysvětlil.
Ve smlouvě s Renergy Power je totiž zakotveno, že firma musí zřídit konto, kam bude každoročně posílat prostředky, které poslouží na likvidaci stožárů. Další podmínkou je, že větrníky musejí stát na obecních pozemcích, aby se předešlo jakýmkoliv komplikacím. Úplně nejdřív kromě toho musí firma poblíž Skřípova postavit rozhlednu s dětským koutkem.
Jako podrazem bere starosta jeden z letáků, který odpůrci větrníků dávali místním obyvatelům. Na fotografii Brodku se za vesnicí tyčí deset ohromných monster.
"Z tohoto pohledu tam však větrné elektrárny nebudou. Zobrazení navíc odpovídá pětimegawattovým větrníkům, které se budují na mořských šelfech. My budeme mít dvoumegawattové," nastínil Kadlec.
"Snažili jsme se v amatérských podmínkách vytvořit nějakou perspektivu," reagoval Pavel Kunc z brodeckého občanského sdružení.
Lidé větrníky chtějí a obec na tom vydělá
Další události bylo udání o falšování zápisů zastupitelstva ve Skřípově, které nyní vyšetřuje policie.
"Budeme se proti tomu muset nějak bránit. Pokud je toto beztrestné, tak já mohu také chodit po vesnici a vykládat, co chci," ohradil se místostarosta Skřípova Otto Schölzl.
"Pokud by nám to občané neschválili, nikdy bychom do toho nešli. A kdyby z toho občané Skřípova a obec neměli mít prospěch, ani bychom to neprosazovali" dodal Schölzl.
Obec má ročně dostávat asi dva miliony a hodlá lidem přispívat třeba na odpady, vodné či domovní daň, popřípadě ekologické vytápění. O dalším osudu větrníků u Skřípova nyní rozhodne výsledek změn územního plánu a studie EIA posuzující vliv stavby na životní prostředí.
STAVBA VĚTRNÍKŮ JE ZÁRUKOU PROBLÉMŮVětrné elektrárny přinášejí spory kdekoliv, kde se o výstavbě stožárů uvažuje. Hlavním argumentem obcí, které lopatky prosazují, jsou statisíce korun plynoucí do obecních pokladen. Odpůrci naopak upozorňují, že kovová monstra ničí krajinu. Drahanská vrchovina na Prostějovsku, která je podle průzkumů mimořádně větrná a elektrárny zde patří mezi nejúspěšnější v zemi, zaznamenala už například spor obcí Kulířov a Rozstání. Jeden nebo dva větrníky, které Rozstání plánuje, podle odpůrců znehodnotí panorama krajiny v Kulířově a z Rozstání na ně přitom moc vidět nebude. Celý projekt nyní úřady posuzují z hlediska vlivu stavby na životní prostředí. Stavbu elektráren nyní chystá soukromá firma také u Jívové na Olomoucku. Obec už získala kladná vyjádření odboru životního prostředí a zemědělství na krajském úřadu. Výstavbu stožárů v referendu naopak odmítli třeba lidé z Nivy a Bousína. Před dvěma lety zase téměř tisíc lidí z pěti obcí ležících na západním okraji okresu Přerov protestovala proti vzniku větrného parku poblíž středověkého hradu Helfštýna a pod Hostýnskými vrchy. Nyní je v Olomouckém kraji přes třicet větrníků o výkonu téměř čtyřicet megawatt a podle údajů České společnosti pro větrnou energii se zde ročně vyrobí přes třicet tisíc megawatthodin elektřiny, což znamená pokrytí spotřeby více než dvaceti tisíc lidí. V uhelných elektrárnách by se při stejném množství vyrobené elektřiny spálilo uhlí, které by musel dovézt nákladní vlak o délce téměř deset kilometrů. |
