"Právní úprava nemůže ignorovat skutečnost, že významný právní zájem na popření otcovství může vzniknout až s časovým odstupem od narození dítěte," komentoval ostře očekávané rozhodnutí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Ústavní soud se zákonem o rodině začal zabývat na základě případu muže, jenž se u obecných soudů neúspěšně pokusil popřít otcovství u syna narozeného před rozpadem manželství.
Zpočátku prý neměl pochybnost o tom, že otcem je právě on. Pravdu se dozvěděl až později, když jej manželka po osmi měsících od narození syna vyzvala, aby se vystěhoval ze společné domácnosti. Nepravý a šokovaný otec poté zjistil, že manželka dva roky udržuje poměr s jiným mužem.
Test DNA dokázal, že otcem není
Muž si nechal provést test DNA a zjistil, že není biologickým otcem. Krátce před ročními narozeninami chlapce podal státnímu zastupitelství podnět k podání návrhu na popření otcovství. Žalobci mu nevyhověli, protože neuznali test DNA jako předložený důkaz. Žalobu na popření otcovství pak odmítl také soud kvůli překročení šestiměsíční lhůty.
"Nelze klást na manžela požadavek, aby preventivně v období prvních šesti měsíců od narození dítěte přezkoumával, zda určité okolnosti svědčí pro závěr, že není biologickým otcem dítěte," uvedli nyní soudci v nálezu. Na Slovensku již prodloužili původní šestiměsíční lhůtou na tři roky, připomněl Rychetský. V Německu lhůta neexistuje vůbec.
Postižený muž podal ústavní stížnost. Sporný paragraf zákona o rodině prý porušuje jeho základní právo na ochranu rodinného a soukromého života, právo na spravedlivý proces a také právo vlastnit majetek, protože z biologického otcovství vyplývají peněžní povinnosti. Nadále totiž musí platit alimenty.
Sporné ustanovení zákona říká, že "manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem". Zákon tím jednoznačně dává přednost jistotě pro dítě a matku, která ho vychovává. To se má nyní změnit.
