Dvojí metr pro otce „kukaččích“ dětí, na popření otcovství budou mít rok, či tři

Dvojí metr navrhuje ministerstvo spravedlnosti na vyškrtávání otců z rodného listu. Když se dítě narodí za manželství, budou mít na popření otcovství tři roky, když po rozvodu, tak pouze rok. Resort lhůty mění kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, podle nějž je nynějších šest měsíců příliš krátká doba a poškozuje práva otců.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pokud otcové nyní propásnou šestiměsíční lhůtu na popření otcovství, nemají už šanci být z rodného listu vyškrtnuti. To pro ně mimo jiné znamená, že musí na dítě platit výživné, i když dokáží, že nejsou biologickým rodičem.

"Právní úprava nemůže ignorovat skutečnost, že významný právní zájem na popření otcovství může vzniknout až s časovým odstupem od narození dítěte," komentoval letos v červenci rozhodnutí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

JAK SE STÁT OTCEM?

Pokud je žena vdaná, bude v rodném listě dítěte uveden její manžel. A to i v případě, že není biologickým otcem. Popření otcovství řeší soud, manžel má nyní na popření otcovství lhůtu šesti měsíců.

Pokud se žena rozvedla a dítě má se svým novým partnerem, v rodném listě může být opět uveden její exmanžel a to v případě, že neuběhlo 300 dní od rozvodu, což ukládá zákon o rodině (tzv. ochranná lhůta). Řešením je svatba ženy a nového partnera ještě před porodem, pak se třistadenní lhůta ruší.

Pokud je žena svobodná matka, může biologického otce s jeho souhlasem do rodného listu napsat. Má také možnost v rodném listě neuvést žádné jméno.

S platností od 31. prosince 2011 proto Ústavní soud zrušil sporné ustanovení zákona o rodině, které půlrok obsahuje. Ministerstvo musí do této doby lhůtu prodloužit.

"Návrh na popření otcovství bude možné podat do jednoho roku od narození dítěte, tudíž dojde k prodloužení stávající šestiměsíční lhůty," informovalo v úterý iDNES.cz tiskové oddělení ministerstva spravedlnosti.

Nezdůraznilo ale, že to bude platit jen pro případy, kdy se dítě narodí až po rozvodu manželů. Zákon o rodině totiž říká, že otcem dítěte narozeného ještě 300 dní po rozvodu je exmanžel, a to i v případě, že jím ve skutečnosti není.

Jiná pravidla mají ale podle ministerstva spravedlnosti platit pro případy, kdy se dítě narodí ještě za manželství a manžel (či již exmanžel) se dozví, že není biologickým otcem dítěte. Pak by měl mít čas tři roky od narození dítěte na to, aby se obrátil na soud a požádal o vyškrtnutí z rodného listu.

"Podle návrhu musí matrikový otec podat návrh na popření otcovství do šesti měsíců od doby, kdy pojal důvodné pochybnosti, že není otcem dítěte. Nejdéle bude moci podat návrh do tří let od narození dítěte," upřesnila ve středu mluvčí spravedlnosti Tereza Palečková.

Dvě lhůty, pokud návrh projde, budou v zákoníku novinkou. Nyní se neodlišuje, zda se dítě narodilo za manželství, nebo až po rozvodu.

"Změna přichází s nerovným postavením účastníků řízení, která není opodstatněná. Nelze lhůty stanovit dle toho, zda se dítě narodí za manželství, či po rozvodu. Měly by být jednotné," okomentovala návrh právnička Michaela Vosátková.

"To, že manželům vyšli vstříc a nemanželům ne, je jasný příklad diskriminace. K porušení práv dochází, ať už je to manžel, či nikoli. Bude se tedy muset podat další stížnost," řekl iDNES.cz Vladimír Cihlář, šéf sdružení Zákon 94, které kritizuje přístup českých úřadů k popření otcovství.

On sám se dozvěděl, že není otcem své domnělé dcery v době, kdy holčičce bylo deset měsíců. Podle něho by bylo nejlepší, kdyby stát nestanovoval žádnou lhůtu.

Počítat lhůtu už od narození dítěte?

Změna by měla být součástí nového občanského zákoníku. Návrh je připraven a do konce roku půjde do meziresortní připomínkové řízení. Na jaře 2011 by pak měl být předložen vládě.

"Já bych tam lhůtu vůbec nedávala," míní Vosátková s tím, že je otázka, zda Ústavní soud nezruší i nově navrhovaných dvanáct měsíců.

dvojí metr

Dvojí metr se ministerstvo rozhodlo použít nejen na situaci, za níž se dítě narodilo - zda za manželství, či po rozvodu - ale i na to, od kdy se začne počítat lhůta, ve které může dotyčný otcovství popřít. Pokud půjde o dítě narozené za manželství, bude muset otec u soudu dokázat, kdy přesně začal "pojímat důvodné pochybnosti" o tom, že není otcem. V případě, že se dítě narodí po rozvodu, začíná se lhůta jednoho roku počítat dnem porodu.

Právničce Vosátkové vadí ještě jedna věc. Nyní v zákoně o rodině stojí, že šestiměsíční lhůta se začíná počítat od chvíle, kdy se manžel dozví o tom, že se jeho manželce narodilo dítě. Podle nového návrhu by se měla počítat od narození dítěte. To je ale podle Vosátkové špatně, i když už teď se s tím v praxi často setkává.

"Soudy už nyní často počítají šestiměsíční lhůtu od narození dítěte a otec pak musí složitě dokazovat, že se to dozvěděl později," uvedla Vosátková.

Stává se totiž, že manželé spolu nežijí, nejsou v kontaktu, otec tak nemá šanci se o porodu manželky, která má dítě s jiným mužem, dozvědět. "Ze zákona jsme povinni oznámit dotyčnému, že je uveden v rodném listě jako otec. Také se nám ale stalo, že jsme ho nenašli," řekla iDNES.cz Eva Kalašová z berounské matriky.

Manželka měla dítě s jiným, soud to ale nechtěl uznat

Ústavní soud se zákonem o rodině začal zabývat na základě případu muže, jenž se u obecných soudů neúspěšně pokusil popřít otcovství u syna narozeného před rozpadem manželství.

Zpočátku prý neměl pochybnost o tom, že otcem je právě on. Pravdu se dozvěděl až později, když ho manželka po osmi měsících od narození syna vyzvala, aby se vystěhoval ze společné domácnosti. Nepravý a šokovaný otec poté zjistil, že manželka dva roky udržuje poměr s jiným mužem.

Zhrzený manžel si nechal provést test DNA a zjistil, že není biologickým otcem. Krátce před prvními narozeninami chlapce podal státnímu zastupitelství návrhu na popření otcovství. Žalobci mu nevyhověli, protože neuznali test DNA jako důkaz. Žalobu na popření otcovství pak odmítl také soud kvůli překročení šestiměsíční lhůty.