Teď si představte, že horkokrevní Řekové mají přijmout fakt, že se jim reálné příjmy sníží zhruba o pětinu, k tomu narostou daně, zvýší se ceny benzinu, alkoholu či cigaret a budou chodit později do důchodu. Překvapení, že stávky budou dlouhé a tvrdé, se tedy nekoná. Mají však na ně Řekové částečně právo? Z hlediska prostých počtů ne.
Prohlášení odborářů, že "obyčejní lidé" za nic nemohou a zemi rozkradli boháči, neplatí. Na přebujelé administrativě, čtrnáctých platech a neplacení daní se přiživovali částečně všichni, od státních zaměstnanců až po drobné živnostníky a malé firmy.
stávka v řeckuŘecko druhý den stávkuje. Stojí vlaky, letadla i lodě. - více zde |
Na druhou stranu úspory, které od nich chce Mezinárodní měnový fond a eurozóna výměnou za svou dočasnou pomoc, jsou tak obrovské, že je i někteří zahraniční ekonomové označují za nereálné. Nelze se tedy divit, že protesty nabývají na intenzitě.
Šetření bude drsné
Řecko se zavázalo, že během tří let sníží svůj deficit ze 13,6 procenta vůči HDP na 2,6 procenta. To vše při zpomalujícím výkonu ekonomiky, což bude následek tvrdých škrtů i domácí finanční krize, rostoucí nezaměstnanosti a průběžného splácení stamiliardových dluhů.
Tak drsné šetření není v silách jedné země ani podle českého ministra financí Eduarda Janoty. Ten již dříve prohlásil, že snížit deficit na tři procenta během tří let se nemůže Řecku povést.
"V mých očích to je nesmysl. Protože vím, že snížit deficit o jedno procento v české kotlině je obrovský problém,“ citovala agentura Reuters Janotův výrok, k němuž se už později ministr nechtěl raději vracet.
Vzniká tak podezření, že od Řecka chtějí jeho záchranáři příliš a stejně počítají s tím, že země nakonec padne. Obavy protestujících shrnuje Řek žijící v Česku Alekos Kufudakis.
"Lidé mají strach, že Němci a Francouzi vlastně půjčují sami sobě, protože jejich banky jsou největšími věřiteli země. A když Řecko přesto krachne, budou se oba státy chovat jako věřitelé při konkurzu a budou chtít získat v zemi vliv,“ vysvětluje Kufudakis část řeckého nahlížení na problém.
Protesty se mohou vyostřit
Podle něj získává situace na dramatičnosti a stačí třeba zpráva o nepravdivé či náhodné smrti některého protestujícího, aby se konflikt skutečně rozšířil i mezi dosud klidné Řeky. "Už to není klasické řecké vytloukání výloh,“ dodává.
Kudy ze situace ven? I když německý tisk před časem žertoval, že Řekové mohou nakonec prodat své ostrovy, v Řecku se takové příměry berou smrtelně vážně. Pro Evropu strategické ostrovy totiž země stále bere jako svůj nejvzácnější majetek. A je fakt, že geopolitická poloha přispěla k cestě země do EU.
Se smutnou nadsázkou lze říci, že řešení řecké krize neprospívá ani tamní demokracie. V totalitní společnosti by se samozřejmě škrty z nařízení státu prováděly podstatně snadněji. To zmiňují i ekonomové. "Bohužel pro ekonomiku vládne v zemi demokracie. Když budou škrty příliš tvrdé, lidé si prostě zvolí vládu, která je nebude provádět,“ řekl pařížský ekonom Jean-Paul Fitoussi pro International Herald Tribune.
Při současných podmínkách se tak stále víc rýsuje to, že se země nakonec vyhlášení bankrotu nebo návratu k drachmě nevyhne. Co by to znamenalo? Evropské banky by přišly o část svých půjčených peněz a hrozilo by opakování finanční krize, tedy zpomalení ekonomiky včetně té české. Sami Řekové přijdou o část svých peněz při každé variantě.
