Obyvatelé ostrova, na kterém žije tolik lidí co v Ostravě, mají posvětit usnesení parlamentu o proplacení dluhu nizozemské a britské vládě. Ty kompenzovaly svým občanům ztráty u Icesave, internetové pobočky islandské Lansbanki, která zkrachovala během loňské finanční krize. Rozhoduje se v přepočtu o více než 100 miliardách korun.
Vzhledem k velikosti země je taková suma přirovnávána k likvidačním reparacím, které uvrhly do hluboké finanční krize Německo po první světové válce.
"Je to 30 procent islandského HDP. Pokud by dluh spláceli 14 let, vychází na každého Islanďana 100 dolarů měsíčně," vypočítává Marc Chandler z poradenské společnosti Brown Brothers Harriman. Sami ostrované to mají spočítané. Podle průzkumů jsou proti zaplacení dluhu tři čtvrtiny obyvatel.
Pokud se očekávání naplní, bude stát dluh platit také, ale výše splátek bude vázána na aktuální výkon jeho ekonomiky. Ta na zmrzlém ostrově, závislém na agresivní politice tamních bank, loni klesla o 6,5 procenta. A do toho ze země ve velkém prchají lidé. Nejvíce od roku 1887.
Pokud se nepodaří Islanďanům své věřitele obměkčit, má ledový ostrov jen dvě špatné volby: buď přijme extrémně tvrdý splátkový kalendář, nebo ohrozí svůj vstup do EU a přijetí eura, které má uklidnit rozhoupanou ekonomiku země.
