Boj poslanců o to, zda už nebude možné v Česku vlastnit firmu, aniž by bylo dohledatelné, čí vlastně je, vzbudila podle očekávání velké vášně. Když oranžoví argumentovali, že tyto akcie jsou omezeny i ve Spojených státech, místopředseda ODS Petr Nečas opáčil: "V některých velmi vyspělých zemích se popravuje na elektrickém křesle, budeme u nás zavádět něco podobného?"
Exministr financí Bohuslav Sobotka z ČSSD na Nečasovu narážku odvětil, že anonymní akcie jsou omezeny i v řadě evropských zemích, nejen v USA.
Na bývalého předsedu ČSSD Grosse a jeho strýčka Vika, na kterého se Gross vymlouval, když nedokázal vysvětlit, kde přišel k penězům na svůj byt, zavzpomínal v parlamentu občanský demokrat Daniel Petruška.
"Zářným příkladem obchodu s akciemi na majitele je jistý Stanislav Gross, který vydělal peníze, nevím, jakým způsobem, ale poměrně velké, a zlegalizoval si je prostřednictvím nákupu a prodeje, samozřejmě geniálním investičním nosem," řekl poslanec ODS.
Zatímco sociální demokraté, lidovci, zelení a komunisté chtějí donutit vlastníky anonymních akcií, aby se odhalili, pravicové strany ODS a TOP 09 se kloní k tomu, aby byl pouze omezen přístup firem s těmito akciemi do veřejných soutěží. - čtěte Boj proti korupci: největší šanci má omezení anonymních akcií
"Bojujeme-li proti korupci, tak proti ní bojujme tam, kde je vztah k veřejným penězům. A tam říkáme jednoznačně, že má platit princip donaha," argumentuje Nečas.
Nakonec poslanci k ničemu nedošli a kdy se k přerušené diskusi vrátí, není jasné. V parlamentu je totiž otevřeno hned několik schůzí najednou. Čtvrteční odpoledne poslanci věnovali čtení interpelací na premiéra Jana Fischera, který ale nebyl přítomen a už po čtvrté hodině měli "padla".
Anonymní akcie figurují v živých kauzách
Proč jsou vlastně kolem anonymních akcií takové vášně? Pozornost vzbuzuje hned několik podezřelých případů. Jde třeba o předražený projekt karty Opencard v Praze, kdy se až pod palbou kritiky projektu ke vlastnictví akcií firmy Haguess přihlásil podnikatel Jaroslav Turek. - čtěte Projekt Opencard zřejmě vznikl na počítači šéfa firmy, která vyhrála výběrové řízení
Dalším příkladem je společnost Viamont, kterou vlastnil bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček. Té zase raketově stoupl počet zakázek poté, co se Řebíček stal ministrem, ale on prohlásil, že akcie už prodal. Jenže bylo to tvrzení, které podle současných českých zákonů nelze potvrdit, nebo vyvrátit. - čtěte Řebíček odmítá vysvětlit, jak přišel ke čtvrtmiliardě za akcie firmy Viamont
V loňském roce bylo ukončeno 8852 veřejných zakázek. Z nich 260 získaly firmy s akciemi, jejichž vlastníka nelze dohledat.
Sociální demokraté i komunisté už řekli, že se v příštích dnech budou snažit o další mimořádné schůze, na nichž by měly být zatím neprojednané body dokončeny.
