"Je potřeba, aby se navodila atmosféra památkové péče, aby tam nevznikaly nějaké svéhlavé stavební akce. Aby všichni, kdo tam mají své majetky, vnímali, že jsou v exkluzivní lokalitě, která nemůže být poškozena," říká náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL).
Památku dělá i její okolí
Když v roce 1928 architekt Ludwig Mies van der Rohe rozmýšlel o obrysech vily pro manžele Tugendhatovy, byly to právě otevřené dlouhé průhledy zahradami Černých Polí na historické centrum Brna, které ho inspirovaly ke stěně z ohromných, do země zaplouvajících oken.
Vila pod ochranouna listině UNESCO Na seznam byla vila Tugendhat zapsána v roce 2001. Spolu s Lednicko-valtickým areálem jsou jedinými dvěma památkami z jižní Moravy na prestižním seznamu. V Česku je památek UNESCO dohromady dvanáct. |
Jinak řečeno: vila Tugendhat by nebyla vilou Tugendhat, brněnskou památkou UNESCO, bez svého okolí, které její krásu spoluutváří.
"Nemusí to být zásah přímo na té památce, i znehodnocením jejího okolí můžete její kulturní hodnotu zničit. I vilu Tugendhat zničíte, když v jejím okolí postavíte obludu," vysvětluje zástupce ministerstva kultury v České komisi pro UNESCO Michal Beneš.
A připomněl, že okolní výstavba může ohrozit i setrvání památky na prestižním seznamu.
Kvůli novému mostu přes Labe loni výbor UNESCO vyškrtl ze seznamu saské město Drážďany. Kvůli stavbě mrakodrapů na Pankráci hrozila organizace i vyřazením historického centra Prahy.
Brno ale nemá na seznamu nových "divů světa" celé historické jádro. Má v něm zapsán jen jeden jediný dům: bílou funkcionalistickou perlu v zahradách Černých Polí.
Ochránit vilu by mohlo ochranné pásmo
První kroky v důkladnější ochraně už podnikla Dagmar Černoušková ze studijního a dokumentačního centra vily Tugendhat .
"Ptali jsme se na možnosti, chceme to řešit. Bylo by vhodné vytvořit ochranný "prstenec" kolem vily a režim pro toto území, který bude respektovat výškovou hladinu okolní zástavby," říká Černoušková.
Jedno z řešení je vyhlásit ochranné pásmo kolem národní památky. Podle mluvčího ministerstva kultury Jana Cieslara to může udělat brněnský magistrát na návrh krajského úřadu.
"V takovém ochranném pásmu lze pak pro ochranu památky a jejího prostředí udělat podstatně více, než by bylo možno bez vyhlášení tohoto pásma," míní Cieslar.
Vila Tugendhat se sice už nyní nachází v takzvaném ochranném pásmu městské památkové rezervace, a stavby v tomto území proto potřebují stanovisko památkářů, ale pravidla jsou určená dost volně. A hlavně: s ohledem na historické centrum, ne na vilu Tugendhat.
"Zásahy se pak posuzují podle toho, jestli neovlivní negativně městskou památkovou rezervaci. Navíc nejbližší hranice rezervace jsou na Kolišti a to je dost daleko. Dá se tam postavit skoro cokoli, vyjma dvacetipatrového domu," vysvětlil vedoucí památkářů magistrátu Martin Zedníček.
Konkrétní příklad je hned po ruce. Když památkáři povolovali mohutnou nástavbu domu Dana Mádra nedaleko vily, dívali se hlavně na to, zda neporuší panoráma historického centra. Ale už ne na to, jak se hodí do okolí vzácné vily.
"Pokud by se ale vyhlásilo pásmo kolem vily Tuhendhat, to by byla jiná káva," dodává Zedníček s tím, že ochranné pásmo se dá určit několika způsoby.
"Jakoby zabodnutím kružítka do vily a vymezením sto dvousetmetrového okruhu kolem ní. Nebo třeba výčtem parcelních čísel," vysvětluje Zedníček.
Trochu pochybuje nad tím, zda je právně možné, aby se dvě ochranná pásma, městské rezervace a vily, překrývala.
"Ústředí UNESCO je v Paříži, ty netrápí nějaký český právní status. Chtějí ochranné pásmo, které plní svou funkci," říká na to Michal Beneš z české komise pro UNESCO.
