Skoro šedesát zaměstnanců má na starosti principál Jaromír Joo. I když má v cirkusu stále hlavní slovo, většinu funkcí postupně přenechává svému synovi a baví se hlavně drezúrou šelem.
Když cirkus přijede na další štaci, následuje mnohokrát nacvičená stavba šapitó. Pak na řadu přichází běžné provozní věci. „Každé ráno vstávám v šest, přečtu si noviny a v sedm už nastupuje první parta. Druhá v osm a třetí na půl devátou. První zásobuje jídlem zvířata i kuchyni pro zaměstnance, druhá rozváží reklamní panely a třetí uklízí a otvírá cirkus,“ popisuje Jaromír Joo každodenní režim.
Cirkus i zoo v jednom
Národní cirkus Joo totiž nenabízí jen odpolední a večerní představení, ale během dne funguje jako malá zoologická zahrada. I to je totiž způsob, jak nalákat diváky, aby si koupili vstupenku na hlavní show. „Děti samozřejmě nejvíc zajímají malí tygři, kterých se nám letos narodilo celkem devět. Význam má i to, že lidé mají možnost vidět, že zvířata se u nás mají jako v bavlnce. Jsou jako členové mojí vlastní rodiny,“ vysvětluje ředitel cirkusu.
Jeho dopolední pracovní režim pokračuje kontrolou šelem, jejich vypuštěním do výběhu a nácvikem drezúry. Během dne pak chodí celý cirkus zhruba každou hodinu kontrolovat. „A mezitím za mnou pořád někdo chodí, abych něco podepsal, objednal nebo zaplatil. Prakticky se od rána nezastavím. Večer ale přijde to, co mě baví ze všeho nejvíc – vystoupení s tygry. Po odchodu diváků ještě znovu všechno překontroluje a teprve potom se jde věnovat další velké zálibě, kterou jsou knížky. „Za týden přečtu dvě až tři,“ říká Jaromír Joo.
Artisty měním jednou za dva roky
Jak přilákat lidi do cirkusu, kterých Česko každou sezonu křižuje více než třicet? Podle Jaromíra Joo rozhoduje kvalita programu. Proto před lety zariskoval a nechal si program sestavit proslulým ruským cirkusovým specialistou.
„Dnes už nestačí mít pár klaunů, jednoho lva a dva akrobaty, kteří zároveň prodávají a trhají vstupenky. Lidé chtějí děj, takže i naše představení je hodně divadelní. A to až tak, že jsem k tomu byl zpočátku skeptický. Ukázalo se ale, že to funguje,“ přiznává principál.
Vysoká investice do nového programu se tedy vyplatila. „Několik let jsme byli ve Skandinávii a po návratu jsem provoz cirkusu dotoval z jiných příjmů. Dnes máme skoro šedesát zaměstnanců a rozhodně si nemůžeme stěžovat, že bychom strádali. Jsme jako malá fabrika, nebo taky pojízdná vesnice,“ směje se Jaromír Joo.
Právě věrnost zaměstnanců je jednou z věcí, která u cirkusu platila a zřejmě bude platit i dál. „Možná to zní jako klišé, ale kdo k tomu jednou přičichne, ten zůstane napořád nebo se po krátké pauze vrátí. Je to jako droga. Je to poslední romantika na světě. Mám tu lidi, kteří pro mě pracují dvanáct let. Jen artisté se mění. Zůstávají dva roky, nebo po stejné době musí změnit program,“ vysvětluje principál, podle něhož je obměna programu kamenem úrazu většiny českých cirkusů. „Chápu, že to stojí hodně peněz, ale jako divák taky nepůjdu do kina dvakrát na stejný film,“ dodává Joo.
Letošní zimu budeme v Hongkongu
A co dělá ředitel cirkusu v zimě? Jaromír Joo se v posledních letech během zimní pauzy nechává se svými akrobaty najímat do cirkusových show po celém světě. V minulosti tak tři zimy strávili v Las Vegas, loni vystupovali v Singapuru a letos míří do Hongkongu.
„Rád poznávám místa, kde jsem ještě nebyl. Evropu už mám projetou, takže o možnost vystupovat v Číně jsem stál opravdu hodně. A nebudu zastírat, že je to pro nás lukrativní,“ přiznává Joo, který tak na dobu od začátku prosince do konce března opustí svá zvířata. Ta zimu přečkají na rodinné farmě na Nymbursku.
Na dovolenou tedy letos čas nezbude. „Já ale ani na té dovolené moc odpočívat neumím. Během sezony jsem cirkus schopný opustit jen opravdu výjimečně, a to maximálně na týden. I tak ale mám telefon pořád zapnutý a třikrát denně volám a ptám se, jestli jsou zvířata, cirkus, děti a vnoučata v pořádku. A to v takovém pořadí, jak říkám,“ zdůrazňuje ředitel cirkusu.
