V blanenské kase chybí kvůli krizi dvacet milionů korun. Včera proto zasedla rada města a vymyslela nouzový plán. "Nebude se stavět plánovaný chodník okolo učiliště. Nebudou se opravovat některé silnice ve městě. Každý odbor dostal za úkol snížit své výdaje o devatenáct procent," vypočítala starostka Blanska Jaroslava Králová.
Města musí šetřit
Podobně jako v Blansku jsou na tom s rozpočtem i ostatní města na jižní Moravě. Kvůli hospodářské krizi dostaly od státu na daních méně peněz, než předpokládaly. Teď se snaží schodek vyrovnat a jako první je na řadě seškrtání výdajů.
"Musíme šetřit. Kulturní akce rušit nebudeme, ale zřejmě jim snížíme rozpočet. A městská policie si chtěla pořídit motorku, to se bohužel odkládá. Velké investiční akce jsme ale neseškrtali," popsala další části blanenského krizového plánu starostka. Ten ještě musí schválit zastupitelstvo, které se sejde 8. září.
Chtěli vybavit vyškovský úřad. Teď to musí odložit
Podobnou strategii jak zaplnit díru v rozpočtu mají ve Vyškově, kde chybí oproti předpokladům téměř třicet milionů korun. Také zde se chystají úspory na jednotlivých odborech.
Krom toho se tamní městský úřad bude muset spokojit se současným vybavením. Na plánované zakoupení nových počítačů a nábytku si zaměstnanci ještě počkají.
Hlavní část peněz, asi 16 milionů, chce ale Vyškov pokrýt prostřednictvím fondu bydlení. "Každý rok do něj máme vrátit část peněz, které jsme si z něj dříve půjčovali. Letos se to ale odkládá," vysvětlil starosta Vyškova Petr Hájek. Zbytek město pokryje z fondu rezerv.
"Snažili jsme se nerušit už naplánované akce. Díky fondu bydlení se to podařilo. Uvidíme, co bude v dalších letech. Ještě to musí schválit rada a zastupitelstvo," dodal starosta Hájek.
Znojmo už schválilo úvěr
Trochu jinak se proti krizi rozhodli bojovat ve Znojmě. Nečekaný výpadek v položce příjmů zde dělá okolo čtyřiceti milionů.
Už dříve proto schválili zastupitelé úvěr, který schodek pokryje.
"Rozhodně jsme nechtěli zastavovat velké investiční akce, na kterých se finančně spolupodílí kraj nebo stát. To je příklad rekonstrukce Horního náměstí," řekl místostarosta Znojma Pavel Balík.
Podobně Znojmo neodpískalo ani výstavbu nového Domova důchodců. "Když už tak jsou v ohrožení spíš věci, které hradí čistě jen město," doplnil Balík.
"Spíš počítáme s tím, že nedostaneme dotace, které bychom se museli spolufinancovat nebudou dotace. Žádali jsme například dotaci na zateplení škol, jak to dopadlo, se teprve dozvíme. Ale i kdybychom byli úspěšní, tak letos zateplovat nezačneme," popsal znojemský místostarosta.
V Hodoníně jsou na tom zatím dobře
Zřejmě nejlépe jsou na tom po finanční stránce v Hodoníně. Alespoň podle tamního starosty Lubora Šimečka. "Díky konzervativnímu rozpočtu na letošní rok a už dříve ušetřeným financím jsme na výpadky v příjmech dobře připravení," řekl Šimeček.
I on si ale posteskl, že přebytky peněz mohlo město využít jinak. "Chtěli jsme to dát do infrastruktury. Nové chodníky ale prostě zatím nebudou," řekl starosta.
Stejně jako v Hodoníně se škrtům zatím vyhnuli také v Břeclavi. I tam mají šetřili přebytky z minulých tučných let.
"Prodávali jsme byty a nakonec se ukázalo, že příjmy z nich byly o hodně vyšší, než se čekalo. Byly podhodnocené," vysvětlil starosta Břeclavi Dymo Piškula
