Kde přesně má kořeny celosvětová speleologie? V Moravském krasu, tvrdí shodně místní speleologové. A historické záznamy jim dávají za pravdu.
"Výzkumy u nás, hlavně na Moravě, probíhaly už v době, kdy se všude ve světě myslelo, že v jeskyních žijí strašidla a nikdo do nich nechodil. K poměrně náročným sestupům tu docházelo i před 300 lety, třeba do Macochy se Lazarus Schoper vypravil už v roce 1723," vysvětluje Jan Sirotek, vedoucí skupiny zdejších speleologů Pustý žleb.
Celosvětové úspěchy
Možná i díky zkušenostem nasbíraným za několik set let pokračují jeskyňáři z Moravského krasu v objevech, které dobře zní i ve světě. A nejen ve zdejším krasovém území.
"Naši jeskyňáři se podílí třeba na objevování zatopených jeskyní na mexickém ostrově Yucatan, za posledních pár let zde čeští speleologové objevili třicetikilometrové prostory. Totéž ve Venezuele ve Stolových horách, významné objevy máme i v Černé Hoře, Slovinsku nebo Íránu, kde Češi objevili nejdelší solnou jeskyni na světě," vyjmenovává Zdeněk Motyčka, předseda České speleologické společnosti.
Poslední velký objev je přitom starý jen pár dní. Mezinárodní expedice Reka exploration, jejímiž organizátory byli speleologové ze skupiny Plánivy ze severní části Moravského krasu, vyrazila do Slovinska a v nejvzdálenějším dostupném místě druhé nejdelší jeskyně Slovinska objevila kilometr nových chodeb.
V jeskyni Kačna jama přitom speleologové z Moravského krasu bádají už několik let. Právě díky jejich předchozímu objevu se loni stala druhou nejdelší jeskyní Slovinska.
"Je to obrovský úspěch, proplavali jsme sifon a objevili chodbu se šířkou 15 metrů a výškou až 30 metrů, v níž je sedm jezer, prostorné dómy a podobně. Ještě to není ani přesně zmapované, určitě to bude delší než jeden kilometr, o kolik, to ale netuším. Zatím jsme na 15 kilometrech, nejdelší Postojna jama měří okolo 20 kilometrů," popisuje speleolog Tomáš Roth.
Unikátního objevu, na němž se kromě Jihomoravanů podíleli i jeskyňáři z jiných koutů republiky či Maďarska, si váží i proto, že dostat se k novým prostorám bylo velice náročné.
Potápěčskou výstroj a další materiál totiž k padesátimetrovému sifonu plnému naplavených dřev bylo nejdříve nutné nanosit do jedné z nejnepřístupnějších částí jeskyně. Čtyřicet jeskyňářů na tom pracovalo celý týden.
Ale nejen tím se mohou české speleologické výpravy, jejichž podstatnou část vždy tvoří jeskyňáři z Moravského krasu, pochlubit. Pravidelně objevy významné i v celosvětovém měřítku hlásí také odjinud.
Nález kostry vědci ještě neobjasnili
Třeba z expedic do Mexika, které je Mekkou jeskynního potápění. Našinci se tam s více než dvacetikilometrovými jeskyněmi zařadili do žebříčku nejdelších objevů.
"Loni zde česká výprava narazila na kostru neznámého obratlovce. Vědci dodnes řeší, co je to za zvíře, jestli jde o dávno vyhynulý druh lenochoda, nebo úplně nový druh i rod," upozorňuje Sirotek.
Objevy hlásí i z Černé Hory, kde je řada míst, jež nejsou příliš probádaná. V jeskyni Džaloviča, jedné z nejdelších na Balkáně, odhalili více než tříkilometrové pokračování. V jeskyni Juriško Vreljo díky potápěním zase dosáhli třistapadesátimetrové délky a hloubky 50 metrů a stále pokračují dál. 662 metrů dosáhli také v jeskyni Kozí díra, i zde je možné dál pokračovat.
"Významné jsou také naše objevy na Kaninu, kde jsou jedny z nejhlubších jeskyní světa. Jezdí se například do jeskyně Skalarjevo Brezno. Češi zde patří do skupiny Cavex/Kóta 1000 a spolu s ruskými jeskyňáři zde provádějí systematický průzkum," vysvětluje vedoucí skupiny Pustý žleb.
Bádá se i v tuzemských jeskyních
Češi patří k jeskyňářské elitě. Pochlubit se mohou i domácími objevy. V Moravském krasu se loni třeba podařilo proplavat sifon v šošůvské větvi Amatérské jeskyně a objevit jeden a půl kilometru nových chodeb.
"To je docela úspěch i v evropském měřítku, také to získalo cenu Objev roku," pochvaluje si Sirotek. A připomíná ještě klíčovější propojení Amatérské jeskyně se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi z roku 2005.
Pomocí uměle vyraženého vchodu mezi čtvrtým a pátým sifonem jeskyně se podařilo získat důkaz o propojení systému, který měří přes 40 kilometrů.
Další objevy zde průběžně hlásí jednotlivé jeskyňářské skupiny. Naposledy například z jeskyně Býčí skála, kde zdejší nadšenci objevili takzvanou Svozilku, krápníky vyzdobený zatím 150 metrů dlouhý prostor.
"Určitě ještě nejsme na konci," ujišťuje předseda zdejší skupiny Jiří Svozil. A potenciál je i jinde.
Třeba v Rychlebských horách se loni podařilo objevit největší podzemní prostory, zdejší Rumový dóm v jeskyni Liščí díra má rozměry pro místní jeskyně nevídaných 40 krát 15 krát 20 metrů.
"Úspěšné objevy hlásí i z Českého krasu, v jeskyni na Javorce se ke konci roku 2008 podařilo najít nové chodby o délce 1 150 metrů. Na poměry Českého krasu to je unikátní," ujišťuje Sirotek.
A je tu podle něho i potenciál na další odhalení. "Většina z nich jsou ale marginální objevy v rozsahu několika desítek metrů, větší objevy už jsou sporadické. Většinou je provázejí intenzivní výkopové práce nebo náročné potápění," dodává šéf skupiny Pustý žleb.
