A účet za rekreace, který je v účetnictví spojený do jedné kolonky ještě s příspěvky na penzijní připojištění, dělá téměř devět milionů a tři sta tisíc korun.
přilepšení úředníkům brněnského magistrátuV roce 2008 měl Magistrát Brno 1 069 zaměstnanců. Za ošatné jim vyplatil 4 260 000 korun, příspěvky na rekreaci a penzijní připojištění činily 9 293 000 korun. |
Primátor Roman Onderka považuje ošatné a peníze na dovolenou za "přilepšení" k platům zaměstnanců, které podle něho nejsou vysoké. "Průměrná mzda magistrátního úředníka mnohdy není adekvátní. Někdy třeba nemůžeme přijmou kvalifikovaného úředníka se zkušenostmi, jakého bychom si představovali, protože jeho finanční ohodnocení podle tabulek neodpovídá jeho zkušenostem a praxi. Platy nejsou na vysoké úrovni," podotkl Onderka.
A příspěvky se podle něho ani kvůli finanční krizi neplánují zrušit. "Podívejte se, jaké platy a odměny dostávají generální ředitelé státních firem v době krize," poukázal Onderka.
Z ošatného si platí třeba kosmetiku
A to potvrdili pod podmínkou anonymity i někteří úředníci. "Všechny peníze na ošatné rozhodně neutratím za oblečení, ale koupím si, co potřebuji, třeba kosmetiku," uvedla jedna ze zaměstnankyň.
Vyplácení mimořádných příspěvků však není povinností ani pravidlem úřadu. Například pražský magistrát na podobné věci nepřispívá. "A nikdy ani nepřispíval," uvedl mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf.
Podobně jsou na tom zaměstnanci Jihomoravského krajského úřadu. Ani tam se nikdy ošatné nevyplácelo.
Naopak skoro stejné výhody mají blanenští úředníci. "Na dovolenou ročně přispíváme zhruba 4 tisíce korun každému zaměstnanci. Celkem to loni bylo 970 tisíc korun," uvedla starostka Jaroslava Králová.
V anketě se navíc zaměstnanci mohli rozhodnout, jestli chtějí stravenky nebo ošatné. A vyhrál příspěvek na jídlo.
Ve Znojmě se ošatné vyplácelo, loni však radnice příspěvky zrušila. Na oblečení totiž dostávali peníze, konkrétně sedm tisíc korun, jen někteří úředníci. A tamní odborová organizace se kvůli tomu vzbouřila. "Proto jsme byli nuceni to zrušit," podotkl starosta Znojma Petr Nezveda.
Podle Jany Turčínkové z Ústavu marketingu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity je ošatné typické spíše pro soukromé firmy. "Buď řetězce typu McDonald nebo firem, jejichž zaměstnanci potřebují montérky nebo jiné pracovní oblečení," myslí si Turčínková.
Jestli je nebo není více než 14 milionů korun pro brněnské úředníky vysoká suma, nechtěla komentovat. "Trošku mě to překvapilo. Ale jde o to, komu se to vyplácí, mělo by to být adekvátní činnosti, kterou člověk vykonává," podotkla.
A dodala, že v jiných firmách zase zaměstnanci místo ošatného dostávají firemní auta nebo třeba příspěvek na benzin.
"Není to správné a vůbec se mi to nelíbí. Protože spousta lidí nemá peníze a úředníci dostávají tyto nadstandardy. Já jsem důchodce a s tím co mám, se dá velmi těžko vyjít. Domnívám se, že to není případ jen brněnských úředníků. Určitě je to podobné na úřadech po celé republice," uvedl například v anketě MF DNES důchodce Šefki Zejnulahu.
