Německé opoziční strany, které dosud jakoukoliv vzájemnou spolupráci odmítaly, nyní volají po stejné věci: vykázat všechny jaderné zbraně z německého území.
"Atomové zbraně v Německu jsou pozůstatek studené války a musí pryč," řekl listu Berliner Zeitung předseda opoziční FDP Guido Westerwelle.
"Pokud v souvislosti s nimi existuje ještě bezpečnostní riziko, je to o důvod víc tyto zbraně z Německa odvézt," řekl.
Podobně mluví i zástupci postkomunistické strany Die Linke a německých Zelených. "Kdy se to podaří, aby se představitelé těchto stran na něčem shodli?" glosuje server Spiegel současnou situaci v Německu.
V Evropě zůstalo na tři sta hlavic
Americká armáda má ještě z dob studené války v Evropě zhruba 200 až 350 jaderných hlavic typu B-61. Rozmístěny jsou na základnách v šesti státech Severoatlantického paktu.
Česku nejbližší je základna v Büchelu na západě Německa, kde by mělo být na dvacet bomb. Zhruba stejně daleko leží základna v italské obci Aviano, další jsou v Belgii, Nizozemsku a Velké Británii.
Normy pro jejich umístění jsou velmi přísné. Po opakovaných kontrolách, které provádělo třicet odborníků Pentagonu, se však zjistilo, že ne všude jsou dodržovány.
V tajné více než stostránkové zprávě, kterou americké ministerstvo obrany vypracovalo, kontroloři konstatují, že zabezpečení jaderných zbraní na základnách je sice "dostatečné", potřebuje však posílit.
Některé základny například hlídají vojáci, kteří nejsou dostatečně zkušení a mnohdy nejsou v armádě ani rok. Jiné zase nemají dostatečné oplocení či osvícení. Zprávu zveřejnila americká organizace Federace amerických vědců na svých internetových stránkách. Podle opozice tyto výsledky jasně ukazují, že jaderné hlavice znamenají v takovém prostředí bezpečnostní riziko.
Opozice mluví o riziku, vláda o ochraně
Vládní křesťanští demokraté však mluví o opaku. "Neměli bychom se jich zbavovat, dokud nukleární zbraně budou existovat v jiných částech světa. Vždyť slouží i jako naše ochrana," řekl listu Berliner Zeitung mluvčí křesťanských demokratů pro zahraniční politiku Eckart von Klaeden.
"Musíme být připraveni i na případ, že by si nás třeba země, jako je Írán, vzala v budoucnosti jako rukojmí," uvedl.
Právě postoj křesťanských demokratů kritizují opoziční strany. "Je třeba změnit postoj spolkové vlády, která se řídí mottem: Nic nevidět, nic neslyšet, nic neříkat," píše ve svém prohlášení Claudia Roth, poslankyně za Zelené, která požaduje, aby se vláda naopak chopila iniciativy a bojovala za Evropu bez atomových zbraní.
. Kde jsou hlavice?Jaderné zbraně USA jsou v několika evropských zemích Spojené státy mají jaderné zbraně na svých základnách v šesti státech NATO. V Německu leží v obci Büchel, další dvě jsou v italských Aviano a Ghedi Torre, v nizozemském Volkelu, belgickém Kleine Brogel a britské obci Lakenheath. Další americká základna s jaderným arzenálem je v tureckém městě Incirlik. Odhaduje se, že Spojené státy americké mají na kontinentu kolem 200 až 350 jaderných hlavic. Jejich počet postupně klesá. V roce 1986 podepsal sovětský prezident Michail Gorbačov se svým americkým protějškem Ronaldem Reaganem takzvanou Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu. Zavázali se v ní k postupnému snižování počtu zbraní. V dalších smlouvách, které následovaly, si obě mocnosti slíbily, že do roku 2012 sníží počet svých jaderných hlavic na 1 700 až 2 200 z původních 6 000 až 7 000. Další pokles je však nepravděpodobný. Podle dva týdny starého prohlášení amerického ministra obrany Roberta Gatese nyní Rusové kladou větší důraz na posilování jaderných zbraní. "Zdá se mi, že to zvyšuje důležitost toho, abychom si udržovali silné jaderné odstrašující prostředky, moderní jadernou sílu," řekl novinářům. |
