"Na prvním místě je to recese. Tyto kachle jsou však i našim poděkováním významným umělcům," glosuje smysl podniku ředitel divadla Stanislav Moša.
Ostatně ke jménům více než dvou tisíc pěticípých hvězd v Los Angeles má Brno už jen počtem daleko. I tak se bude tato atrakce rozrůstat. Moša mluví o třech dalších adeptech, kteří příští rok pokleknou k čerstvému betonu a zaboří do něj dlaně.
Včera to byli herci Erik Pardus či Radka Coufalová, v příští sezoně se k nim přidají Petr Štěpán či Jitka Čvančarová.
"Před divadlem už není místo. Chodník bude pokračovat ve vnitřní dvoraně a povede až k nové hudební scéně," prozradila mluvčí divadla Lucie Broučková.
Vůbec poprvé do brněnského Chodníku slávy své dlaně otiskli v září roku 2000 muzikáloví herci Alena Antalová, Petra Jungmanová, Markéta Sedláčková a doyenové souboru a činoherní umělci Zdena Herfortová, Zdeněk Junák, Karel Janský, Jiří Tomek a Ladislav Kolář.
Chodník slávy tvoří dlaždice ze speciální směsi betonu, skelného vlákna a pryskyřice. Málokdo ví, že ocenění umělci své prstíky noří do betonu nadvakrát.
Poprvé před zraky veřejnosti při slavnostním ceremoniálu. Tento otisk je podle šéf údržby Michala Kočičky nanečisto: "Pak vše opakujeme v zákulisí se speciální hmotou, která zasychá do dvaceti minut, což běžný beton neumí."
Za to, že mají brněnské herecké hvězdy dlaně ušpiněné hned dvakrát, je čeká svérázná satisfakce. Mohou si sami zvolit barvu své kachle.
