Původně to vypadalo, že má bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák pořádný problém. Těsně před prezidentskou volbou z luxusního pražského hotelu Savoy unikl záznam z bezpečnostní kamery, která zachytila schůzku kancléře Václava Klause Jiřího Weigla s vlivným lobbistou Miroslavem Šloufem v jeho lobby baru.
Na Randáka padl stín podezření, že tento videozáznam získal a předal poradci předsedy ČSSD Petru Dimunovi. On to od začátku odmítal.
Ale premiér Mirek Topolánek o tom nepochyboval. "DVD se záznamem schůzky získal příslušník Útvaru zvláštních činností Policie České republiky. Ten jednal na základě žádosti vysokého důstojníka Úřadu pro zahraniční styky a informace," prohlásil tehdy předseda vlády.
Policistu Jiřího Dvořáka z Útvaru zvláštních činností měl úkolovat Petr Bakeš, Randákův bývalý podřízený z rozvědky. Tyto informace Topolánkovi předala BIS. Dvořák i Bakeš kvůli tomu dodnes čelí podezření z trestného činu zneužití pravomocí veřejného činitele.
ÚOOZ: Nemáme důkazy
Jenže detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu pro to nenašli důkazy. "Nic se neprokázalo. Pokud by to byla pravda, tak by šlo nejspíš o trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji, ale důkazy chybí," řekl Právu zdroj z tohoto útvaru.
To více méně potvrdil i mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. "Můžeme pouze potvrdit, že jsme šetření ukončili a jeho výsledky jsme předali státnímu zastupitelství," řekl bez dalšího vysvětlení.
Karel Randák spojení s Petrem Dimunem, potažmo únikem videa od začátku odmítá. Dimuna prý zná jen z večírku jednoho společenského časopisu. "Pan premiér by si měl příště dobře rozmyslet, co říká, když někoho veřejně obviňuje," řekl bývalý ředitel rozvědky Právu po dvou měsících vyšetřování.
Mirek Topolánek ale na podílu Randáka a Dimuna trvá, pouze kosmeticky koriguje své výroky. "Vycházel jsem z informací, které jsem obdržel z bezpečnostních složek. O účasti pánů Randáka a Dimuna v celé věci není pochyb, nicméně otázka trestněprávní odpovědnosti není v mé kompetenci," míní premiér.
