"Vítejte v Káhiře, africkém centru moderního pětiboje," hlásí usměvavá průvodkyně. Dvacetiletá studentka Asmaa se domluví třemi jazyky, tento týden tu má na starosti organizaci přepravy sportovců na stadion a zpátky.
"Egypťané mají moderní pětiboj hodě rádi. V zemi to je po fotbalu a házené třetí nejpopulárnější sport. Spolu s tenisem," dodává.
Aby ne. Egyptská reprezentace moderního pětiboje patří k africké špičce a největší pozornosti se dostává devatenáctileté Aye Medanyové - vítězce loňského finále SP a velkému talentu afrického pětiboje. "Je to naše velká hvězda, vše se točí kolem ní," dodává Asmaa.
A snad i proto se stal Egypt jedním z míst pro konání velkých mezinárodních závodů, mezi něž Světový pohár patří.
O sportovce je tu velmi dobře postaráno. Alespoň co se bydlení týče. "Je to úplně něco jiného než před rokem a půl," říká Jakub Kučera.
Právě na úplně první Světový pohár nemá trenér českých pětibojařů nejlepší vzpomínky. "Podmínky tu byly naprosto otřesné, takže jsme loni zvažovali, zda sem vůbec jet."
Jenže od roku 2006 se úroveň ubytování rapidně zvedla.
Loňské bydlení v Gíze s výhledem na pyramidy letos vystřídal pětihvězdičkový hotel v centru Káhiry. "Tomuhle se říká luxus," pokyvuje Michal Michalík, který tu loni v závodu SP skončil těsně druhý.
Ve výbavě pokoje nechybí připojení na internet (byť hlavně dopoledne nefunkční), plazmová obrazovka s bohatým výběrem televizních kanálů. "Jako by nám chtěli kompenzovat tu Gízu, protože tady ve volném čase není moc kam jít," dodává.
Trenéra Kučeru ale takovýto komfort příliš nepřekvapil. "Oni moc dobře vědí, že je letos olympijský rok a že i tady stále ještě probíhá kvalifikace." Pořadatelé tak musí udělat na mezinárodní organizaci dojem. I proto, že zde v červenci budou hostit další velkou akci - juniorský světový šampionát.
Problém sportovišť? Hlavně velká zima
Jenže podmínky pro závodění za standardem trošku pokulhávají. "Co si budeme nalhávat, jako v Německu nebo Maďarsku to rozhodně není," vypočítává Michalík. Snad jen venkovní bazén se zdá být standardním. I když: "Strašně fouká. Dost to na tom mokrém těle cítíte," spílá podmínkám Lucie Grolichová.
Největším problémem je hlavně velká zima, která panuje v halách, v nichž se střílí a šermuje. "Není to nic příjemného, budeme se na to muset dobře připravit," uvedl po dnešním tréninku a obhlídce sportovišť David Svoboda.
I když venku je na únor příjemných dvacet stupňů, v obrovském kamenném komplexu Národního sportovního centra, připomínajícím nám Evropanům monumentální stavby z dob minulých, je mnohem méně. "Dá se tu pěkně nastydnout, bude to chtít přidat další vrstvu oblečení a budeme doufat, že se pohybem zahřejeme," nadhazuje Svoboda plán před zítřejší kvalifikací.
Hůř na tom jsou diváci a tým lidí kolem sportovců.
Těm tak pomůže v hledišti možná i kulich a rukavice. Stejně jako trenéru Kučerovi, který mrznul už při dnešním semifinále žen. "Měl jsem na sobě asi šest vrstev a pořád to bylo málo," usmál se kysele trenér a zadoufal, že to neodstůně. Vždyť stejné několikahodinové bytí v těchto studených objektech ho tento týden čeká ještě třikrát...
