Mušarafa už v prezidentském úřadě nechce vidět 75 procent Pákistánců. Jeho politiku schvaluje jen patnáct procent lidí a pouhých osm procent je přesvědčeno, že Mušaraf je lídrem, který dokáže nejlépe vyřešit problémy země. Oproti poslednímu šetření z listopadu je to propad o patnáct procent.
Pákistán čekají za týden předčasné parlamentní volby a jak poznamenává agentura Reuters, může to být hlasování, které urychlí Mušarafův pád. Z průzkumu IRI vyplývá, že polovina voličů je odhodlána hlasovat pro Pákistánskou lidovou stranu zavražděné opoziční političky Bénazír Bhuttové a 22 procent lidí si vybere dalšího Mušarafova oponenta, bývalého předsedu vlády Naváze Šarífa.
"Promušarafovskou" Pákistánskou muslimskou ligu zvolí dle průzkumu jen 14 procent lidí.
Většina lidí viní ze smrti Bhuttové vládu
Prezidentovi a současné vládě nepomáhá ani další údaj z průzkumu: dvaašedesát procent Pákistánců je stále přesvědčeno, že za vraždou Bénazír Bhuttové stojí oficiální místa.
Bhuttová zahynula 27. prosince po útoku na předvolební shromáždění ve městě Rávalpindí. Vláda obvinila Al-Kajdu, ta to odmítla a naopak nařkla Mušarafa a tajné služby. Prezident přizval k vyšetřování britský Scotland Yard.
Jenže pokles prezidentovy popularity je staršího data. Vražda Bhuttové byla vyvrcholením dramatu, jež se v Pákistánu odehrávalo už několik měsíců. Mušaraf na podzim znovu kandidoval v prezidentských volbách. Byl zvolen.
Jenže opozice jeho kandidaturu zpochybnila, protože Mušaraf se o křeslo ucházel z pozice vrchního velitele armády, což je protiústavní.
Prezident nicméně slíbil, že než se znovu ujme funkce, postu v armádě se vzdá. Mezitím se do země vrátila Bénazír Bhuttová, bývalá dvojnásobná premiérka, Mušarafova oponentka a šéfka PPP. Po osmi letech v exilu přiletěla 18. října do města Karáčí, kde na ni čekaly davy lidí − a také teroristé. Bomby tehdy zabily přes 130 lidí, ale Bhuttová vyvázla bez zranění.
Opozice po prezidentských volbách podala stížnost k ústavnímu soudu. Jenže než ten stačil rozhodnout, Mušaraf vyhlásil výjimečný stav, umlčel nezávislá média, nejvyšší soud rozehnal a dosadil tam své příznivce.
V listopadu tento nový tribunál vynesl verdikt: kandidatura byla oprávněná, Mušaraf se může znovu stát prezidentem. Generál tedy odstoupil z čela armády a úřadu se chopil jako civilní vůdce.
Výjimečný stav zrušil v polovině prosince. To už byly vypsány předčasné volby na 8. leden. Jenže tři dny před koncem roku přišla zmíněná rána: vražda Bhuttové. Země se propadla do hluboké krize, která nadělala mnoho vrásek i Západu.
Pákistán je nejen spojencem USA v boji proti teroru, ale také jaderným státem a domovem nejtvrdších islámských teroristů. Tamní politickou nestabilitu proto Západ nemůže potřebovat.
