Sója, pšenice, zlato, etanol, kukuřice, ropa jsou některé ze surovin, které nás zcela běžně obklopují a víceméně každodenně je přímo nebo nepřímo celá populace využívá či spotřebovává. Souhrnně je označujeme za komodity. Pro většinu obyvatel se jedná výhradně o suroviny, za které při jejich nákupu vydává stále více finančních prostředků či které nepřímo zvyšují výdaje jednotlivých domácností.
Pro mnohé investory je však stále zajímavější na komoditních trzích investovat a stále častěji jsou základním kamenem jednotlivých investičních portfolií. Mnozí již nyní mluví o tom, že 21. století může být stoletím komodit.
Samotné investování do komodit bylo dlouhou dobu na okraji zájmu. Nejen v České republice bylo investování na komoditních trzích v uplynulém období doménou pouze velkých či spekulativních investorů a běžný investor na ně objemově nedosáhl. Většina investorů se tak pohybovala převážně na akciových či dluhopisových trzích.
Ačkoliv se investice na komoditních trzích stále považují určitým způsobem za ne příliš obvyklé, způsobil růst cen výrazné zvýšení zájmu o investování právě do komodit. Stále více investorů tak začíná uvažovat o komoditách jako o nedílné součásti kvalitního portfolia, kvalitním doplňku pro zvýšení výnosu a současné diverzifikaci svého investičního portfolia. Tomu samozřejmě nahrává i stále se zvyšující dostupnost komoditních investic pro běžné investory, a to jak na světových trzích, tak i na českém trhu.
Ano, nebo ne? Spíše kolik a jak!
S rostoucí oblibou samotných komodit by tak neměla být otázka: "Komodity ano, či ne?", ale spíše kolik komodit nakoupit (s ohledem na vnímání rizika konkrétního investora), a hlavně jakým způsobem. Nakupovat totiž komodity tzv. "přímo na trhu" není pro běžného investora příliš vhodné a reálné. Mnohem lepší je využít k investování speciálně zaměřených komoditních fondů, případně speciálních cenných papírů (většinou certifikátů), které jednak svoji cenou kopírují vývoj ceny jednotlivých komodit a zároveň je možné je pravidelně nakoupit či prodat.
Tak se může investor těšit z nárůstu hodnoty svých komodit a zároveň nemusí řešit fyzické dodání komodity protistraně při případném prodeji. Zároveň je dobré konkrétní investice vzájemně diverzifikovat a tím zvýšit svoji šanci na zajímavý a rizikově vyvážený výnos. Další z vhodných příležitostí je využít speciální strukturovaný produkt. Prostřednictvím něho může samotný investor realizovat výnosy plynoucí z pohybu několika různých komodit najednou.
Skvělý pomocník v boji s inflací
K charakteristice komoditních trhů obecně patří, že mají tendenci k růstu v období rostoucí inflace. Takto totiž chrání reálnou hodnotu investice. Pokud rostou ceny zboží a služeb v ekonomice , což jinými slovy je inflace, zvyšují se stejným tempem i ceny surovin, které se spotřebovávají na na výrobu zboží a služeb. Ideální ochranou proti inflaci tak mohou být investice do fondů, ve kterých jsou kromě tradičních akcií, dluhopisů či nemovitostí zahrnuty také komodity.
Praktický příklad takové kompenzace nabízejí v současné době rostoucí výdaje za vytápění v souvislosti s další z nepřeberného množství komodit - ropou. Klient nakoupí investiční certifikát vázaný na cenu ropy nebo na balík cen energií. Z výnosů, které tato investice díky zvyšující se ceně ropy přinese, může krýt rostoucí výdaje za vytápění. Pokud ceny těchto energií klesnou, klesne sice i výnos daného certifikátu, ale i účet za vytápění. Investování do komodit tak může být i velmi dobrým pomocníkem v boji s inflací.
Investice do zemědělských komodit loni bodovaly
V uplynulém roce patřily investice do komodit obecně mezi nejúspěšnější. Především proto, že se například ropa dostala na dosah magické hranice 100 dolarů za barel či cena pšenice obchodovaná v Chicagu vzrostla od začátku roku o 100 %. Výrazně vzrostla například i cena sóji. Vzhledem k rostoucí spotřebě a oblibě biopaliv zase narůstala cena kukuřice. Díky tomu se obiloviny a olejniny staly investičním hitem roku a to i navzdory rekordním úrovním ropy a zlata. I v letošním roce se zemědělské komodity mohou stát velmi zajimovou investicí. Stav zásob je totiž u řady plodin nejnižší za posledních 30-40 let, ale na druhé straně poptávká díky bohatnoucí Asii a výrobě biopaliv zůstává velmi silná a hlavním faktorem, který dokáže tento nesoulad vyrovnat, je růst cen.
Vysoká dynamika čínské či indické ekonomiky se samozřejmě projevuje i v růstu spotřeby, včetně spotřeby potravin. Časopis The Economist uvádí, že průměrná spotřeba masa v Číně se za posledních dvacet let zdvojnásobila na 50 kg na hlavu ročně. To samozřejmě zvedá poptávku po obilovinách, protože na vyprodukování 1 kila hovězího masa je potřeba 8 kg obilí.
Biopaliva měla snížit závislost na ropě a ještě vyřešit přebytky zemědělské produkce v USA a Evropě. Cena plodin používaných pro výrobu biolihu, jako je kukuřice, kvůli velké poptávce strmě roste poslední 2 roky. A to i přes výrazné zvětšování osevní plochy. Na sóju zase působí kombinace několika vlivů - jako olejnina se částečně využívá pro výrobu biopaliv a současně je klíčovou plodinou v potravinářství. I přes silnou poptávku osevní plocha v USA klesla na 12leté minimum kvůli rozšiřování osevní plochy kukuřice.
Vzhledem ke zmíněné vysoké poptávce a širokého využití těchto plodin bude pravděpodobně i nadále růst jejich cena a zvyšovat se hodnota samotné investice. Komodity se tak i v roce 2008 mohou s velkou pravděpodobností řadit mezi velmi dobré investiční příležitosti.
