Samotná daňová podpora lidem investujícím do bydlení se přitom nemění. Podobně jako doposud, si tak lze (při splnění podmínek v paragrafu 15 Zákona o daních z příjmů) snížit základ daně o zaplacené úroky z úvěrů na bydlení v celém zdaňovacím období.
Na novelu nejvíc doplatí lidé s vyšší příjmy
Za zajímavou daňovou výhodou poplatníků s úvěry na bydlení dosud stála progresivní sazba daně z příjmů. Jestliže poplatník s vysokými příjmy (například padesát tisíc měsíčně) zaplatil na úrocích z hypotéky 60 tisíc ročně, pak si mohl o tuto částku snížit též daňový základ. Při existenci nejvyšší sazby ve výši 32 % mu tato investice snížila jeho daňovou povinnost o zajímavých 19 200 Kč. V nižších pásmech se vlastní daňová úspora počítala stejně, tedy jako násobek zaplacených úroků a konkrétní sazby poplatníka.
Je tedy logické, že největší daňovou úsporu za dobíhající daňové úpravy měli poplatníci s vysokými příjmy a tu nejnižší ti s nízkými příjmy ve dvanáctiprocentní sazbě daně z příjmu. Pouze tato skupina (tedy v daňovém pásmu 12 % a s úvěrem na bydlení) paradoxně na daňové reformě vydělá, neboť se jim zvyšuje daňová sazba a zaplacené úroky povedou k vyšší daňové úspoře.
Na druhou stranu jde čistě o teoretickou tezi, protože mnoho lidí s příjmem mezi osmi a dvanácti tisíci měsíčně si úvěr na bydlení nejspíš nebere. Reforma tak sice těm středně a výše příjmovým poplatníkům přinese daňovou úsporu, avšak s hypotékou je pozitivní efekt reformy pryč, a řada domácností si může dokonce pohoršit.
Úrokové sazby dlužníkům také nenahrávají
Proti lidem s úvěrem na bydlení stojí i další faktory. Úrokové sazby v České republice pomalu srovnávají krok s vyššími sazbami v jiných částech světa a s tím jde ruku v ruce i zdražování hypoték v podobě rostoucích úrokových sazeb. Na to nejvíce doplatí především ti, kteří si hypotéku berou letos nebo příští rok a jsou v počáteční fázi splácení úvěru. Právě v jejich případech totiž podíl úroku v anuitní splátce dominuje, a tudíž daňová reforma z jejich pohledu přichází v nepravý čas.
U poplatníků v druhé polovině splácení hypotéky nedojde k tak negativnímu dopadu daňové reformy. Důvodem je poměrně nízká absolutní částka tvořená součtem úroků v jednotlivých splátkách (podíl úmoru ve splátce dominuje nad úrokem). Celkový efekt dopadu nízké sazby daně není tak výrazný.
Zkusme si ukázat celý dopad změn na modelovém příkladu svobodného a bezdětného zaměstnance. Budeme porovnávat jeho daňovou povinnost v roce 2007 a 2008 bez hypotéky a s hypotékou. Výše úroků zaplacených z hypotéky bude 110 000 tisíc korun ročně v obou zdaňovacích obdobích.
Tabulka č.1: Zaměstnanec bez hypotéky s příjmem 50 000 Kč hrubého
| Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 50 tisíc korun, svobodný, bezdětný | ||
| Zdanění v roce 2007 |
Zdanění v roce 2008 | |
| Zdanitelný příjem |
600 000 Kč | 600 000 Kč |
| Hrazené odvody |
75 000 Kč (zaměstnavatel odvede 210 000 Kč) | 285 000 Kč |
| Základ daně |
525 000 Kč | 810 000 Kč |
| Daň před snížením o slevy |
123 200 Kč | 121 500 Kč |
| Sleva na poplatníka |
7 200 Kč | 24 840 Kč |
| Daň po slevě |
116 000 Kč | 96 660 Kč |
Tabulka č.2: Zaměstnanec s hypotékou (úroky 110 000 Kč ročně) s příjmem 50 000 Kč
| Zaměstnanec s hrubým měsíčním příjmem 50 tisíc korun, svobodný, bezdětný | ||
| Zdanění v roce 2007 |
Zdanění v roce 2008 | |
| Zdanitelný příjem |
600 000 Kč | 600 000 Kč |
| Odvody hrazené zaměstnancem |
75 000 Kč (zaměstnavatel odvede 210 000 Kč) | 285 000 Kč |
| Základ daně |
525 000 Kč | 810 000 Kč |
| Zaplacené úroky z hypotéky |
110 000 Kč | 110 000 Kč |
| Základ daně po odpočtu úroků |
415 000 Kč | 700 000 Kč |
| Daň před snížením o slevu |
88 028 Kč | 105 000 Kč |
| Sleva na poplatníka |
7 200 Kč | 24 840 Kč |
| Daň po slevě |
80 828 Kč | 80 160 Kč |
Pozn: V praxi samozřejmě není obvyklé, aby ve dvou po sobě jdoucích letech byly stejně vysoké úroky z hypotéky. Každý následující rok bývají nižší, jde o zjednodušení modelového příkladu.
Komentář k údajům v tabulkách
Z údajů v tabulce číslo 1 jednoznačně vyplývá, že svobodný, bezdětný zaměstnanec (příjem 50 000 Kč) si jednoznačně po reformě polepší. Roční úspora je výrazných 20 000 korun.
Pokud má stejný člověk na svých bedrech hypotéku a ročně zaplatí na úrocích 110 000 Kč, pozitivní efekt daňové reformy se už zcela vytrácí a dotyčný zaplatí na daních přibližně stejně jako dosud. Jinými slovy stát přestává daňově zvýhodňovat ty, kteří si investují do vlastního bydlení.
