Jednání mezi Spartou a Dubcovým dřívějším týmem proběhla rychle. „V pondělí jsem byl prvně na ledě a v úterý jsem už za Spartu hrál,“ říká k náhlému spádu událostí.
Díky svému dlouhému působení ve valašském klubu, kdy prošel juniorským týmem a od sezony 2001/2002 se objevoval v áčku, ztratil statut cizince.
Pro pravé křídlo je typický silový hokej. Chodí za pukem a snaží se co nejvíce znepříjemnit rozehrávku soupeři. Díky tomu bývá často terčem faulů protihráčů. Střelcem ovšem není Dubec nijak výjimečným. Navzdory tomu svoji platnost dokázal v prvním přípravném zápase Sparty, kdy si připsal dvě asistence.
Jak došlo k vašemu přesunu do Holešovic?
Ve Vsetíně mi skončila smlouva a nikdo tam se mnou žádný nový kontrakt neřešil. Tak jsem se domluvil s agentem, že se zkusí poptat. Říkal jsem si, že bych chtěl zůstat tady v Čechách. Nakonec se ozvala Sparta. Tak jsem tu a uvidíme, jak to dopadne. Mělo by se rozhodnout během tohoto týdne, zda zůstanu či ne. Fakt doufám, že to vyjde a vydržím tady.
Na Spartě trénuje zhruba pět pětek. Vždy se říkalo, že je tu velká konkurence hráčů. Pociťujete ji?
Ano, slyšel jsem to. Musím přiznat, že jsem si hned po příchodu všiml jiné atmosféry. Nemám zkušenosti z ostatních klubů, byl jsem jen na Vsetíně a tam nic takového nebylo. Tady je vskutku obrovská. Je nás hodně, co chtějí uspět a prosadit se. Musím se hodně snažit na trénincích a přípravných zápasech, abych se ukázal v co nejlepším světle.
Projevuje se rivalita i v šatně?
Tohle nemůžu hodnotit, jsem tu teprve druhý den. Trochu jsem se toho bál, ale kluci jsou v pohodě. Neviděl jsem na nich, že by si říkali, pane jo zase další… (smích)
Vrátím se ještě na skok ke Vsetínu. Když vám nedali smlouvu, proč jste čekal tak dlouho?
Letní přípravu jsem normálně absolvoval s kluky. Mluvil jsem s trenéry a ti říkali, že mají zájem, abych zůstal. Dokonce jsme se domluvili i na start extraligy. Tak jsem si bláhově myslel, že se něco bude dít. Jenže s panem manažérem Šteflem to bylo složitější. Nejevil zájem a tak jsem jinde.
Jaké jsou vaše ambice v pražském týmu?
Ta první je, vydržet tu déle jak týden. Druhá, prosadit se do sestavy. Nemám nijak velké oči, bude dobré, když se sem vůbec dostanu… Jsem realista a vím, že tu na mě nečekají s otevřenou náručí. Budu je muset přesvědčit svými kvalitami. Sparta má velké cíle a pokud bych se měl zařadit do nějaké pětky, tak za tu třetí či čtvrtou bych byl rád. I kdybych měl začít na lavičce, tak se s tím smířím. Třeba ta šance přijde…
Jste spokojený s vaším prvním zápasovým vystoupením?
Sparta je už týden na ledě a já mám docela zpoždění. Byl jsem na něm prvně až toto pondělí. No a hned v úterý byl zápas proti Budějovicím. Během čtyřiceti minut jsem si připsal dvě asistence, takže jsem celkem spokojený. Nejdůležitější je, abych to zvládl kondičně. Co si budeme povídat, v létě běhat, trénovat v posilovně a pak na ledě ve výstroji je docela náročné. Ten týden by mohl být znát…
Během hry vás měli v péči mnohokrát soupeřovi obránci. Často jste končil na ledě a bylo z toho vyloučení…
Je to můj styl hry. Tlačím se do branky a soubojům se nevyhýbám. Doufám, že těch faulů na mě bude hodně, abychom z toho mohli v přesilovkách těžit.
Nechme trochu hokej stranou. Co vy a hlavní město?
Měl jsem trochu strach, že se tu ztratím. Nejhorší byla první cesta. Musel jsem volat agentovi, aby mě navigoval, jak se do Holešovic dostanu. Naštěstí přes centrum jsem jel pořád rovně. (smích) Ale nezabloudil jsem. Dva tři dni stačí a člověk to tu okouká. Dneska jsem se i projel metrem. Prostě jsem kluk z maloměsta…
Jeden bývalý hráč Vsetína, když přišel na Spartu, tak si liboval, že mladý svobodný kluk tu má obrovské možnosti. Už jste se rozhlížel?
Zatím nemám žádné plány. Chci se soustředit na hokej. Je to můj prvořadý cíl. Na zbytek budu mít čas snad během sezony. Já tu nejsem přece kvůli zábavě… Chci si Prahu prohlédnout, ale zatím není čas. To, co Praha nabízí, ale hodlám prozkoumat a využít. Možná vyrazím na procházku po středečním tréninku. Půjdu do centra užít si volno.
