Sledujeme antické drama vášní a moci, kdo se kam vyšvihne, koho kdo zabije, která krev zvýší naděje na příští moc. Jenže to drama je tak blbé, jako by se v Česku dělo.
Po ulicích chodí lid, zdroj vší moci, a celé to motýlí mihotání ho nevzrušuje.
Nikdo se mu nemůže divit – ani to příslovečné prase se v české politice těchto dnů nevyzná, natož my, kteří se o ni zajímáme. Nejen Gross, nýbrž celá politika vyhasla a zjednodušila své počínání na to skutečně elementární: moc a cesta k ní či od ní.
Možná se můžeme poučit: ano, politika je toto, i demokratická, je to boj o moc, a jak ty druhé od moci vykopnout bez klopýtnutí. Poučit by se mohli všichni ti druzi pravdy a lásky, kteří ve Špidlovi viděli pana Slušnost, v Grossovi novou a nadějnou tvář jasného mládí, v Unii svobody záruku občanské společnosti a tak dále...
Je realističtější vidět to, co vidět je: Gross věří, že si pobyt u moci vykecá a vysedí.
Unii zbývá už jen to sezení, pak půjde. Kalousek má karet víc: zůstat, zašpinit se, nezůstat a zašpinit se? Kudy vede cesta nahoru? Pěkné to mají i komunisti: potopit ČSSD, nebo naopak tu mrtvolu vysát? V úterý řekli potopit.
Co ale řeknou zítra? Potopit a vysát? Grossova vláda si neporadila s jednoduchým problémem: Grossovy prachy. Už to je důvod k pádu. Měla by zvládat problémy stokrát větší, než dělá jedna nenasytná rodina.
Kdo chce mít maximální depresi z politiky, nepřehlédne úterní zprávu: policie začala vyšetřovat bytovou směnku Kalousků. Aby tak dala Kalouska do klepet a vrtulníku.
Právník Gross bude hledat věřitele inzerátem. Myslí si, že věřitelem je ta jeho směnka. Když se nenajde, dá prý peníze na charitu.
Neví, že mu půjčil strýc a jemu že má vrátit. Tak se dnes vládne. Dokdy? Do pátku? Dnešní matematika zní: Grossova vláda v úterý skončila.
