Ale i v tak malém centru rozumu a vášní našli američtí vědci některé rysy, které přibližují lidičky z Floresu nám samotným.
Tým vedený profesorkou Dean Falkovou z Floridské státní univerzity v Tallahassee neměl mozek malých lidí k dispozici.
Povrch mozku však zanechává na vnitřní straně lebky tak výrazný otisk, že z něj lze podobu mozku do značné míry rekonstruovat. Je to nutné: z dob před osmnácti tisíci lety, kdy žila třicetiletá žena, nositelka zkoumané lebky, se žádné mozky nedochovaly.
Výsledky rekonstrukce vědce zaskočily. "Vyvedlo mne to z konceptu. Myslela jsem, že uvidím malý mozek, podobný šimpanzímu, ale mýlila jsem se. Je to něco úplně jiného.
Nic podobného jsem dosud neviděla," uvedla podle časopisu Science Falková.
Podle ní mají mozky lidí z Flores společné rysy s mozky našich předků, příslušníků druhu Homo erectus, který vymřel před několika stovkami tisíc let. Podoba existuje samozřejmě jen v utváření mozku, nikoli v jeho velikosti.
Homo erectus měl "myslivnu" asi dvakrát větší než lidé z Floresu. Poměrem velikosti mozku a těla se lidé z Flores dokonce blíží k předkům druhu Homo erectus, k primitivnějším australopitékům. Malí lidé přežili australopitéky i druh Homo erectus a dožili se téměř našich časů.
Nejmladší vrstva ve floreské jeskyni Liang Bua, kde žili, je totiž stará jen 12 000 let - pochází z časů, kdy končilo osidlování Ameriky a kdy se objevili první zemědělci.
V přežívání jim asi pomohly i některé zvláštní rysy jejich mozku, zejména velký spánkový lalok a velmi vyvinutá přední část mozkovny. První z těchto rysů jim mohl pomáhat při určování objektů v okolí a podporoval paměť i zpracování emocí a zvuků.
Pokud jde o přední část mozku, "víme, že tato oblast je u lidí velmi důležitá pro plánování dopředu a pro vyvíjení iniciativy", říká Falková. "Nikdy bych nečekala, že uvidím tak malý mozek s podobnými rysy."
"To vysvětluje, jak mohl metr vysoký ‚hobit' vyrábět pokročilé kamenné nástroje, překračovat moře, lovit (trpasličí) slony a vyvíjet další aktivity, vyžadující hluboké myšlení a sociální organizaci," říká australský profesor Richard Roberts, člen týmu, který objevil pozůstatky malých lidí na Floresu.
Nový výzkum zpochybnil kritiky nálezu, podle nichž se na Floresu našly pozůstatky moderních lidí, trpících poruchou zvanou mikrokefalie. Jak navíc upozornil britský paleontolog Fred Spoor: "Tato studie otřásá jedním z ústředních dogmat evoluce člověka. Dosud jsme vycházeli z toho, že při vývoji inteligence se mozek potřebuje zvětšovat."
U lidí z Floresu se spíše zmenšoval s tím, jak se zmenšovala jejich těla.
