Podle radního Petra Burgra (KDU-ČSL) je však zpráva určitým způsobem povrchní. Očekával, že několik přidělení bytů kontroloři prověří podrobněji. "Určitě navrhnu, aby kontrola pokračovala, a dám zadání určitým směrem," řekl.
Úředníci prověřili 296 spisů z let 1999 až 2001. Uvedli, že neshledali v jejich vedení nedostatky. Byty byly podle kontrolorů přiděleny v souladu s přijatými pravidly. "Radní rozhodli, že budou ještě kontrolovat spisy z let 1995 až 1998," sdělil starosta Jan Bürgermeister (ODS).
| Co kontrola zjistila? |
|
- úředníci prověřili 296 spisů z let 1999 až 2001 |
| Co kontrola nezjišťovala? |
|
- zda členové komise a radní rozhodovali o přidělování bytů na základě pravdivých údajů |
Kontrola nic nezjistila
Výsledky kontroly přidělování bytů v Praze 1 nerozptýlily pochybnosti o regulérnosti postupu úředníků a sociální komise. Radní ale tvrdí, že závěry nedokazují žádné nepravostech ani korupci. Bouřlivá aféra plná podezření o neoprávněném přidělování bytů v Praze 1 získává z oficiálního hlediska značně rozpačité vyznění. Pochybnosti některých členů rady Prahy 1 však přes závěry kontrolní zprávy trvají.
Podle místostarostky Jany Příhodové (ODS) mohla totiž kontrolní skupina zkoumat už jen doklady.
"Pokud kontrolní skupina napíše, že neshledala žádné nedostatky, znamená to, že neshledala pochybení v rámci schválených pravidel," řekla Příhodová.
Šetření totiž provádějí samotní zaměstnanci radnice a zjednodušeně řečeno prověřují pouze to, zda-li spisy obsahují všechny potřebné dokumenty. Radní Petr Burgr (KDU-ČSL) označil zprávu za nemastnou a neslanou. "Jako když se hospodyni nepovedou knedlíky," řekl.
Úředník uvedl nepravdivé údaje
Případ přidělení bytu Lubošovi Zámečníkovi, hlavnímu aktérovi vyděračské aféry, která kontrolu loni v prosinci odstartovala, ale dokazuje, že ani zdaleka není všechno v pořádku.
"Už první obecní byt na Barrandově dostal Zámečník před šesti lety za velmi podivných okolností," upozorňuje radní Prahy 1 Petr Burgr (KDU-ČSL). Právě na Zámečníka se radní zaměřili, neboť jeho případ byl ve sdělovacích prostředcích nejvíce propírán. Přesto ani v této kauze neshledali nic nepřípustného. Zbývajícím sto šedesáti osmi případům takovou pozornost vůbec nevěnovali.
Okolnosti přidělení nájemního bytu Lubošovi Zámečníkovi jsou přitom přinejmenším zajímavé. O třípokojový byt na Barrandově s rozlohou 97 metrů čtverečních totiž požádal s tím, že v něm bude bydlet šest lidí. Když mu ale tehdejší radní první městské části byt přidělili (byt tato městská část získala od Prahy 5 v minulosti na základě výmeny), nastěhoval se tam pouze s manželkou a jedním dítětem.
"Není obvyklé, aby tříčlenná rodina dostávala tak velký byt," tvrdí radní Petr Burgr. Ten má také v úmyslu požadovat, aby vedení radnice zjistilo, zda-li v tomto případě podváděl Luboš Zámečník, nebo některý z úředníků. To však nebylo všechno.
V srpnu 1999 podal Zámečník žádost o výměnu barrandovského bytu za téměř dvakrát tak velký byt z fondu magistrátního úřadu v Růžové ulici. Tehdy už byl členem ČSSD a sociální komise v Praze 1, jež navrhuje přidělování bytů. Už druhý den se úředníci radnice ptali na magistrátu, zda-li je možné žádosti vyhovět. V únoru 2000 navrhl Zámečník radním, že byt v Růžové ulici na vlastní náklady opraví. Ti mu ho už o čtyři dny později pronajali.
"Ta rychlost projednání je naprosto nezvyklá. Když v Praze 1 vyhořel nedávno azylový dům, někteří lidé čekali na přidělení náhradního bydlení i několik měsíců," upozorňuje Petr Burgr. Ten však tehdy také hlasoval pro to, aby Zámečník byt získal. Dnes to zdůvodňuje tím, že radní předložené dokumenty nestudují do hloubky. "Existuje jakási primární důvěra v serióznost úředníků a vedení radnice, kteří je předkládají," říká.
Zároveň však nabídl i vysvětlení celého postupu: "Ze strany ODS, která má v radě většinu, to byla určitá politická investice do budoucnosti. Pan Zámečník byl mladý, dravě nastupující politik sociální demokracie. A víme dobře, jaký vztah tyto dvě strany spolu mají," uvedl.
Kontrola přidělování bytů v Praze 1 bude ještě pokračovat prověřením roku 1999.
Podivně přidělených bytů přibývá
Zcela mimo schválená pravidla dostal od radních byt do nájmu na Praze 1 Luboš Zámečník. Přesvědčený je o tom Jan Votoček, člen kontrolního výboru zastupitelstva, který se svými kolegy nyní zkoumá podezřelé případy přidělování bytů v této městské části. Luboš Zámečník, bývalý člen ČSSD a sociální komise na Praze 1, přitom čelí policejnímu obvinění, které rovněž souvisí s podezřelým hospodařením s byty.
Zámečníkův případ je svou podstatou stejný jako přidělení bytu nájemníkům ze soukromého domu Hany Mrňákové. Ta za to darovala Praze 1 na sedm set padesát tisíc korun. "Oba případy dosvědčují, že radní přidělují byty i nad rámec stanovených pravidel, a to je neúnosné," říká Jan Votoček.
Radní z první městské části se nechtějí k starým případům přidělování bytů vyjadřovat dříve, než budou mít v ruce výsledky šetření prováděného odborem kontroly radnice. Dostat by je měli v pondělí.
Nájemní byty rozdělují radní podle pravidel, která sami schválili. Žádosti čekatelů, kterých je mnohem více než volných bytů, posuzuje podle sociální naléhavosti komise, která je poradním orgánem radních.
"Učitelé, policisté a zaměstnanci radnice mohou dostat služební byty. Případ pana Zámečníka ani byt nabídnutý nájemníkům paní Mrňákové do žádné z těchto kategorií ale nespadá," říká Jan Votoček.
Majitelka obytného domu na Malé Straně Hana Mrňáková požádala radní o pomoc poté, co se se svými nájemníky, fotografem Stanislavem Tůmou a jeho manželkou, nemohla dlouhodobě dohodnout na vystěhování. Objekt chce totiž opravit a přeměnit na rodinný dům. Radní jí tento týden vyšli vstříc a Tůmovým nabídli nájemní byt 2+1 čtvrté kategorie s tím, že do jeho modernizace vloží městská část 200 tisíc korun. "Zatím jsme byt nedostali, je to pouze ve stadiu příslibu," tvrdí Tůma.
Místostarosta Karel Loucký vysvětlil podání pomocné ruky majitelce bytového domu s tím, že manželé Tůmovi výrazně ovlivňují kulturní život na Malé Straně a jejich problém s hledáním náhradního bytu je dlouhodobý. "Ze zákona mají radní právo přidělovat byty podle svého uvážení. Nesou si za to ale politickou zodpovědnost," řekl Loucký.
S tím souhlasí i místopředseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba. "Přidělování bytů je velmi citlivá záležitost a mělo by proto být co nejprůhlednější. Vyřešit se to dá používáním a dodržováním co nejkonkrétnějších pravidel," míní.
Problémy s přidělováním bytů na Praze 1 se budou zřejmě zabývat zastupitelé na svém veřejném zasedání 28. ledna.
Majitelka domu dala obci úplatek, aby se zbavila nájemníka
První městská část dostala dar sedmsetpadesát tisíc korun od majitelky jednoho z obytných domů. Proč? Protože radní přidělili byt jejímu nájemníkovi. Radní první městské části přidělují některé obecní byty bez jasně stanovených pravidel. Svědčí o tom nedávný případ, kdy vyhověli majitelce bytového domu na Malé Straně Haně Mrňákové, která chtěla ve svém domě uvolnit byt.
Radnice pro jejího nájemníka, fotografa Stanislava Tůmu, našla třípokojový byt první kategorie ve stejné lokalitě. Do úpravy bytu vložila dvě stě tisíc korun, od Hany Mrňákové pak dostala dar ve výši tři čtvrtě milionu korun. Všechny strany včetně nájemníka jsou spokojeny. Má to však jedno velké ale...
Pokud by totiž Hana Mrňáková, která chce svůj dům rekonstruovat na rodinný objekt, musela shánět náhradní bydlení pro Tůmu sama, zaplatila by za koupi nového bytu na Malé Straně minimálně 1,5 milionu korun. Tím, že jí radnice vyšla vstříc, hodně peněz ušetřila. Radnice navíc vyřešila problém s jejím nájemníkem na úkor jiných žadatelů o byt. Poptávka po nájemních bytech v Praze 1 přitom stále výrazně převyšuje nabídku. Většina čekatelů prochází důkladným sítem prověřování žádostí.
"Pomohli jsme člověku, který je velký patriot a mimo jiné vydal o Malé Straně knihu, jež slouží k její propagaci. Dar od paní Mrňákové použijeme na obnovu bytového fondu," vysvětlil místostarosta Karel Loucký s tím, že radní mohou přidělovat byty i na základě individuálního posouzení, tedy mimo přesně vymezené podmínky. Umožňuje jim to zákon o obcích.
"Ročně máme dva až tři výjimečné případy, které řeší přímo rada bez doporučení sociální komise. Tento k nim patří stejně jako třeba byty pro uprchlíky. Teoreticky můžeme byt přidělit třeba i všem příbuzným starosty. Zákon nás v tom neomezuje, neseme však politickou odpovědnost," říká Loucký.
Případ kolem obytného domu Hany Mrňákové, která žije především v USA, je poměrně složitý. Objekt získala v restituci i s šesti nájemníky a rozhodla se ho rekonstruovat. "Jsou tu byty třetí a čtvrté kategorie. Pěti nájemníkům koupila náhradní byty první kategorie, a ti se již odstěhovali. Stanislav Tůma však nabídky odmítal," tvrdí zástupce Mrňákové František Kubát.
František Kubát přiznal, že nabízené náhradní byty byly za hranicemi Malé Strany. "Nechci Malou Stranu, kde jsem strávil třicet let, opustit. Proto jsem se bránil," říká fotograf Tůma.
Majitelka domu se proto obrátila na radní a nabídla jim, že městu daruje tři čtvrtě milionu korun, když jí pomohou. Místostarosta Loucký připouští, že radní už v minulosti několikrát vyšli vstříc majitelům obytných domů při hledání náhradního bydlení pro jejich nájemníky.
Ale například radnice v Praze 2 se takovému postupu brání. Vstříc vychází pouze těm majitelům soukromých obytných domů, kteří prokážou, že jejich nájemníci jsou ohroženi havarijním stavem objektu.
"Nemáme tolik volných bytů, abychom je za finanční dar obci mohli poskytovat pro nájemníky každého obytného domu, jehož majitel ho chce opravovat," uvedla místostarostka druhé městské části Jana Černochová.
