"Po kolečku jednání s vládou i poslanci je skoro zřejmé, že peníze navíc neuvidíme. Ne v dohledné době. A my musíme už teď, v průběhu října, rozhodnout o přijímacím řízení na příští rok," řekl rektor Univerzity Karlovy v Praze a zároveň předseda Konference rektorů Ivan Wilhelm. Ten dokonce zvažuje, že kvůli neúspěchu při vyjednávání o penězích odstoupí ze své funkce rektora.
"Pokud se peníze opravdu nenajdou, budeme muset - byť neradi - omezit rozsah přijímacího řízení. Jinak ohrozíme kvalitu vzdělávání," tvrdí Wilhelm. Podobně hovoří i další Wilhelmovi kolegové; třeba šéf Rady vysokých škol, děkan Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni František Ježek.
"Je to krajní řešení, které se nám moc nelíbí. Nechceme, aby jeden ročník studentů odnesl selhání vlády. Na druhou stranu ale není možné se každý rok hádat o peníze a každý rok ze slušnosti kapitulovat. My stojíme o každého studenta navíc, bereme naši práci jako poslání. K tomu ale potřebujeme vědět, s jakými penězi můžeme do dalších let počítat," prohlásil Ježek.
Dnešní praxe je taková, že se částka, kterou na vzdělání vysokoškoláků vyčlení stát, vydělí počtem studentů. Vzniklou sumu dostanou školy na jednoho studenta bez ohledu na skutečné náklady spojené s jeho vzděláváním.
Zástupci vysokých škol už si nechtějí nechat podobné jednání líbit. Minulý týden vyzvali ministra školství k demisi. Eduard Zeman na to reagoval slovy, že mu žádost připadá bezpředmětná, neboť jeho demise peníze navíc školám neopatří. Už dříve vyzval rektory, aby se pokusili peníze zajisti i jinak: aby se například naučili zpeněžit své know-how.
"Podnikání může být jen malou pomocí. Vysoké školy tu nejsou proto, aby šmelily. Mají vyučovat a vědecky bádat," ohradil se Wilhelm.
