encyklopedie
Historie 2. světová válka
Rudá armáda se blížila k Berlínu, západní spojenci postupovali k Labi, když ministr propagandy Josef Goebbels plný radosti telefonoval Hitlerovi: Můj vůdče! Roosevelt je mrtev! V e hvězdách je napsáno, že pro vás bude znamenat druhá polovina dubna rozhodující obrat. Goebbels právě četl Carlilovy Dějiny Friedricha V elikého. V nich se píše, jak zpráva o smrti ruské carevny Alžběty zachránila Friedricha před sebevraždou, již chtěl spáchat z obavy, že v sedmileté válce, kterou vedl, je všechno ztraceno. Goebbels věřil, že by se mohlo spojenectví Západu se Stalinem rozpadnout. Vždyť tuhle nesourodou alianci spojoval právě prezident, který odešel na věčnost. Zvrat ve válce předvídali i astrologové, kteří 13. dubna 1945 připravili pro Hitlera horoskop: Německo nakonec zvítězí! Všichni pochopili, že teď zasáhnou »zázračné zbraně«, o kterých se stále mluví, a navíc se angloamerická vojska pustí do boje se sovětskými. Franklin Delano Roosevelt se vrátil po šestitýdenní cestě do Jalty koncem února do W ashingtonu strašlivě unaven. Zmínil se o tom i ve svém projevu ke kongresmanům, kterým podával 1. března zprávu o jednáních s Churchillem a Stalinem. A také jim potvrdil svůj naivní pohled na Sovětský svaz: »Nikdy v dějinách se ještě nestalo, aby hlavní spojenci byli tak jednotní, nejen pokud jde o válečné cíle, ale také v pohledu na svět.« V e skutečnosti však poukazy na věrolomné jednání sovětského spojence v zemích, které osvobozoval od nacistů, sílily i v prezidentově nejbližším okolí. K oncem března odjel Roosevelt do svého letního sídla ve W arm Springs, aby si tam odpočinul. Lucy Rutherfurdová, údajně jeho intimní přítelkyně, tam pozvala malířku Elisabeth Shumatoffovou, aby ho portrétovala. Dopoledne 12. dubna četl prezident několik spisů a malířka ho přitom kreslila. Vypadal prý velmi dobře. Když si zapálil cigaretu a vdechl kouř, najednou si sáhl na čelo, na šíji, zbledl a řekl: Bolí mě strašně hlava... Pak ztratil vědomí. Za dvě hodiny skonal. Zatímco celý demokratický svět truchlil, Hitler nařídil svým vojskům, aby ustoupila k Berlínu - tím usnadní dotyk a rychlý souboj východních a západních spojenců. Jenže místo toho se 25. dubna setkali američtí a sovětští vojáci u Torgau na Labi v přátelském objetí. V ůdce tedy spáchal 30. dubna ve svém podzemním krytu v Berlíně sebevraždu. Je zajímavé, že Hitler a Roosevelt měli vnějškově ledacos společného. Oba se dostali k moci v roce 1932 po svobodných volbách - německý vůdce o 32 dnů dřív než americký prezident. Oba vyvedli svou zemi z hospodářské krize jeden militarizací národního hospodářství, druhý budováním moderní infrastruktury státu. Ovšem oba se diametrálně rozcházeli ve svém pohledu na svět - Hitler snil o diktátorské světovládě, Roosevelt o demokracii v mírovém světě. Proto musel americký státník jednat, když německý vůdce zahájil své tažení a pokořil polovinu Evropy. Hitler přežil Roosevelta o osmnáct dnů. Oba se zapsali do dějin 20. století jeden jako masový zločinec, druhý jako velký vůdce demokratického světa.
Historie 2. světová válka
Rudá armáda se blížila k Berlínu, západní spojenci postupovali k Labi, když ministr propagandy Josef Goebbels plný radosti telefonoval Hitlerovi: Můj vůdče! Roosevelt je mrtev! V e hvězdách je napsáno, že pro vás bude znamenat druhá polovina dubna rozhodující obrat. Goebbels právě četl Carlilovy Dějiny Friedricha V elikého. V nich se píše, jak zpráva o smrti ruské carevny Alžběty zachránila Friedricha před sebevraždou, již chtěl spáchat z obavy, že v sedmileté válce, kterou vedl, je všechno ztraceno. Goebbels věřil, že by se mohlo spojenectví Západu se Stalinem rozpadnout. Vždyť tuhle nesourodou alianci spojoval právě prezident, který odešel na věčnost. Zvrat ve válce předvídali i astrologové, kteří 13. dubna 1945 připravili pro Hitlera horoskop: Německo nakonec zvítězí! Všichni pochopili, že teď zasáhnou »zázračné zbraně«, o kterých se stále mluví, a navíc se angloamerická vojska pustí do boje se sovětskými. Franklin Delano Roosevelt se vrátil po šestitýdenní cestě do Jalty koncem února do W ashingtonu strašlivě unaven. Zmínil se o tom i ve svém projevu ke kongresmanům, kterým podával 1. března zprávu o jednáních s Churchillem a Stalinem. A také jim potvrdil svůj naivní pohled na Sovětský svaz: »Nikdy v dějinách se ještě nestalo, aby hlavní spojenci byli tak jednotní, nejen pokud jde o válečné cíle, ale také v pohledu na svět.« V e skutečnosti však poukazy na věrolomné jednání sovětského spojence v zemích, které osvobozoval od nacistů, sílily i v prezidentově nejbližším okolí. K oncem března odjel Roosevelt do svého letního sídla ve W arm Springs, aby si tam odpočinul. Lucy Rutherfurdová, údajně jeho intimní přítelkyně, tam pozvala malířku Elisabeth Shumatoffovou, aby ho portrétovala. Dopoledne 12. dubna četl prezident několik spisů a malířka ho přitom kreslila. Vypadal prý velmi dobře. Když si zapálil cigaretu a vdechl kouř, najednou si sáhl na čelo, na šíji, zbledl a řekl: Bolí mě strašně hlava... Pak ztratil vědomí. Za dvě hodiny skonal. Zatímco celý demokratický svět truchlil, Hitler nařídil svým vojskům, aby ustoupila k Berlínu - tím usnadní dotyk a rychlý souboj východních a západních spojenců. Jenže místo toho se 25. dubna setkali američtí a sovětští vojáci u Torgau na Labi v přátelském objetí. V ůdce tedy spáchal 30. dubna ve svém podzemním krytu v Berlíně sebevraždu. Je zajímavé, že Hitler a Roosevelt měli vnějškově ledacos společného. Oba se dostali k moci v roce 1932 po svobodných volbách - německý vůdce o 32 dnů dřív než americký prezident. Oba vyvedli svou zemi z hospodářské krize jeden militarizací národního hospodářství, druhý budováním moderní infrastruktury státu. Ovšem oba se diametrálně rozcházeli ve svém pohledu na svět - Hitler snil o diktátorské světovládě, Roosevelt o demokracii v mírovém světě. Proto musel americký státník jednat, když německý vůdce zahájil své tažení a pokořil polovinu Evropy. Hitler přežil Roosevelta o osmnáct dnů. Oba se zapsali do dějin 20. století jeden jako masový zločinec, druhý jako velký vůdce demokratického světa.
