Dosud mohli šelmu střílet jen myslivečtí hospodáři a členové myslivecké stráže, protože podle zákona to není lovná zvěř. To se nyní mění.
„Důvodem je požadavek mysliveckých spolků na regulaci populace mývala severního a psíka mývalovitého a zmírnění jejich negativního působení. Jde o nepůvodní druhy, které nemají přirozeného nepřítele,“ shrnula vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Martina Cetkovská.
Povolení je určeno pro téměř padesát mysliveckých spolků působících na Prostějovsku a honitby, ve kterých spolky hospodaří. Nově tak mohou lovit obě šelmy všichni držitelé loveckých lístků, kteří mají v příslušných honitbách oprávnění vykonávat právo myslivosti.
Myslivci rozhodnutí vítají. „Zatím mohli střílet mývala jen hospodáři a členové myslivecké stráže. Teď to je násobně více potenciálních lovců, takže je reálná šance, že se podaří střelit více kusů,“ uvedl jednatel Okresního mysliveckého spolku Prostějov Jiří Procházka.
Jenže jedním dechem dodává, že výraznou redukci stavu mývala severního nejspíš čekat nelze.
„Jsou to opatrná a velmi chytrá zvířata. Přes den jsou mýval a psík zalezlí v norách nebo schovaní na stromech a vycházejí jen v noci. Lovit se dají pouze při čekané a i to je náhoda. Udělat hon na mývala, stejně jako se dělá hon na lišku, je nereálné,“ vysvětlil.
Na Olomoucku i přes stovky zastřelených mývalů škod neubylo
V redukci přemnožené škodné doufají i ochránci přírody. „Je to nepůvodní druh, který naší přírodě prokazatelně škodí, takže snížení jeho stavu je žádoucí,“ říká například předsedkyně Českého svazu ochránců přírody Eva Zatloukalová.
Mýval severní je přemnožený také ve zbytku Hané, zejména na Olomoucku a Přerovsku. Na Olomoucku přitom už volný odstřel mývala platí.
„Některým mysliveckým spolkům jsme ho povolili už v roce 2015. Zatímco v roce 2014 se tady střílelo 97 mývalů severních, v roce 2016 to bylo už 204 kusů a loni 169. Letos ještě není rok uzavřený, ale dá se očekávat, že to bude kolem stovky,“ popsal vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.
Jenže ani aktuální pokles střelených kusů od roku 2016 podle něj nemusí nutně znamenat, že se myslivcům podařilo stavy obávaného predátora ve zdejší přírodě výrazně snížit.
„Obtížně se to porovnává. Ale zatím nemáme signály, že by škody způsobené mývalem byly nižší,“ doplnil.
Další možnou motivací může být vypsání odměn za odstřely
Zatímco v jižní části Olomouckého kraje je problém především s mývalem severním, v severní části naopak škodí mnohem víc psík mývalovitý.
„Na Jesenicku se počet zastřelených psíků mývalovitých pohybuje od roku 2015 nad sto kusů ročně. Pořád to ale na snížení početního stavu nestačí,“ potvrdil vedoucí oddělení myslivosti na jesenické radnici Martin Řeha.
Úřad přesto zatím žádné povolení nad rámec stanovený zákonem nepřipravuje. Podle Řehy by vedle povolení na odstřel pro všechny držitele loveckých lístků pomohl také příspěvek od státu na zastřelený kus, takzvané zástřelné.
„Kvůli výraznější redukci invazivních druhů by to bylo dobré. Zvýšilo by to motivaci myslivců,“ míní.
