„Hrát zápas NHL v Česku je příležitost, která se naskytne jednou za život,“ řekl Gudas.
„Splněný sen,“ přikyvoval Voráček při telefonické konferenci, kterou uspořádala NHL. „Snad nastřílíme nějaké góly a lidi se budou bavit.“
Co vás napadlo, když jste o pražském utkání Philadelphia – Chicago slyšeli?
RG: Už delší dobu se mluvilo o možnosti, že začneme další sezonu v Evropě a snad i v Praze. Říkal jsem si, že by to bylo super. Příbuzní i kamarádi se těší, jsou nadšení. Já se nemůžu dočkat. Sám jsem se byl jako divák v O2 areně podívat, když v ní hrála Tampa s Rangers (2008), a maximálně jsem si to užíval. Ani jsem si nepředstavoval, že bych jednou mohl takhle vyběhnout před domácí publikum.
JV: Už v listopadu jsem tušil, že by to mohlo klapnout. V lednu po All Star Game už mi řekli, že je to jistá věc. Ale nesměl jsem o tom nikde vyprávět.
Jak se vám dařilo takovou novinu utajit?
JV: Vy jste to kluci (novináři) napsali dřív, než jsem něco stihl vykecat… Jenom rodiče a pár nejbližších v předstihu vědělo, že se v Praze předvedeme.
RG: Já jsem varoval dědu a babičku, aby si na začátek října nic neplánují. Jinak jsem spíš mlčel, abych náhodou nezakřiknul.
Koho na mač pozvete, pánové?
JV: Počítám s padesáti lístky. Určitě je rozdám v rodině a nejbližším kamarádům. Myslím si, že se po nich jenom zapráší. Kdyby nějaké zbyly, uvidí se... Kdo bude v létě hodný, dostane lístek.
RG: Taky odhaduju, že padne čtyřicet až padesát lístků. Přednost má rodina. Hlavně děda, který už nemůže tolik cestovat do zámoří. Pak případně přijdou na řadu kámoši.
NHL v PrazeServis iDNES.cz |
Jakube, maminka prožívá vaše mače dost citlivě. Myslíte, že jí v O2 areně ukápne slza?
JV: Připadá mi, že maminka v téhle sezoně brečí hodně často. Kvůli tomu, jak někdy hrajeme… (směje se) Ona je fakt blázen. Snad každý zápas má infarkt. Nevím, jak dlouho tady vydrží. Už toho viděla hodně – NHL, olympiádu, Světový pohár, mistrovství světa v Praze. Teď ji čeká zase něco jiného a zvláštního.
Jaký máte vztah k O2 areně?
JV: Nejvíc vzpomínám na čtvrtfinále s Finskem při šampionátu v roce 2015. O výhře 5:3 jsme rozhodli pár minut před koncem. Hala bouřila, byla v ní vynikající atmosféra.
RG: Já v ní nikdy nehrál. Ale užil jsem si tenkrát Rangers s Tampou. V osmnácti jsem neuvažoval o přestupu do Ameriky. Vytáhl mě táta (bývalý skvělý zadák a reprezentant Leo). Byl jsem nadšený. I když jsem nevěděl, kterému týmu mám fandit, byl to zážitek.
Jak jste, Jakube, coby nováček v Columbusu vnímal premiéru NHL v Praze?
Já se hlavně snažil udržet v lize. Nenapadlo mě, že bych s Columbusem někdy nastoupil v Česku. I když jednou jsme s Jackets hráli ve Švédsku. Ani po výměně do Philadelphie, jsem o tom nepřemýšlel. No a teď se to stane. Chicago je atraktivní tým, hraje otevřeně a útočně. Za poslední dekádu patří mezi nejúspěšnější týmy NHL, má spoustu opravdu šikovných borců.
Radko, jaké se mezi mantinely nahání hvězdy Kane a Toews?
Na začátek sezony mě čeká luxusní oříšek, no. Nebude nejjednodušší kmitat kolem nich a chytat je. Ale udělám, co budu moct. Každý mančaft má nepříjemné hráče a většinou zbývají na mě.
Blackhawks teď v sestavě postrádají výraznou českou osobnost. Věříte, že publikum přijme Flyers za své a že v hale najdete domácí prostředí?
RG: Doufám, že díky naší přítomnosti se fanoušci přikloní na stranu Flyers. Nejvíc si ale přeju, aby se bavili.
JV: Když vyhrajeme 6:5 v prodloužení, bude to fajn.
Budete se chtít předvést?
JV: První zápasy nebývají jednoduché. Nikdy nevíte, jaké bude tempo. Člověk těžko hledá správné načasování. Ale motivaci postrádat nebudeme. Fyzicky na tom budeme dobře. Zápasy na začátku sezony jsou rychlejší, všichni mají hodně síly. První zápas bývá divnej. Doufám, že se nám to povede. Že tam nějaké góly padnou. Že lidi nebudou nadávat, že byly lístky drahý a že to stálo za hovno. Že spíš půjdou domů s nějakým zážitkem.