Přílet prvních šesti letounů Gripen ze Švédska byl tehdy pro veřejnost uzavřen, nicméně za ploty kolem dráhy na něj netrpělivě několik hodin čekaly stovky lidí. Přímo na základně pak mohli přílet sledovat jen novináři a několik hostů.
První dvojice letounů tehdy odlétla ze Švédska v 9:40, nad českým územím se letadla objevila o hodinu později.
Jako první přistál Michael Borůvka, který spolu s Petrem Mikulenkou byli prvními Čechy, kteří se na gripeny přímo ve Švédsku několik měsíců přeškolovali, aby mohli působit jako instruktoři a cvičit další české piloty. „Gripeny jsou lepší než migy,“ řekl tehdy Mikulenka ve speciálním on-line rozhovoru čtenářům iDNES.
Archivní snímky z dubna 2005 |
V první vlně na základně přistálo prvních šest jednomístných letounů JAS-39 C. Po dvojicích, první vždy pilotoval český a druhý letoun švédský pilot. V české trojici byl ještě pilot Jiří Pospíšil. Letouny pak armáda zařadila slavnostně do výzbroje o týden později.
Slavnostnímu ceremoniálu přihlížely zhruba tři stovky čestných hostů - vojáků i politiků. Mezi nimi se objevil i bývalý premiér Stanislav Gross a jeho tehdejší čerstvý nástupce Jiří Paroubek. „Nastartovali jsme novou etapu zajištění ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ řekl Paroubek.
Mezi hosty se objevili i váleční veteráni včetně dnes již zesnulého legendárního letce Františka Peřiny. „Jdu se podívat na ty nové mašiny,“ konstatoval elitní stíhač z druhé světové války.
Od počátku července 2005 pak gripeny převzaly ochranu vzdušného prostoru České republiky a nahradily dosluhující letouny MiG-21MF. „Mezi oběma letouny je naprosto zřejmý třicetiletý rozdíl, a to jak z aerodynamického hlediska, avioniky, tak bojových možností,“ popsal rozdíl jeden z nejzkušenějších čáslavských pilotů major Michal Daněk.
Česká republika se tak stala prvním státem bývalé Varšavské smlouvy, která zařadila do služby nadzvukový bojový letoun nesovětské výroby. Stejně jako v Praze v roce 1991 Varšavská smlouva zanikla, tak dalších čtrnáct let poté symbolicky začal konec sovětského monopolu na tuto strategickou část výzbroje.
„Tehdy to nebylo jen o zavedení nového typu letounu. Bylo to zavedení celého systému – létání, zbraňového systému, úplně nové filozofie práce pilotů a technického personálu,“ komentoval tehdejší přechod na novou techniku nynější generálmajor Petr Mikulenka, národní vojenský představitel ČR na Velitelství sil NATO v Evropě v belgickém Monsu.
Další šestice z celkem čtrnácti pronajatých gripenů pak přeletěla ze Švédska v polovině srpna a koncem měsíce i dva dvojmístné stroje. Kontrakt na desetiletý pronájem letounů podepsala česká vláda v roce 2004. Původně chtěla letouny nakoupit. Za pronájem česko zaplatilo zhruba 20 miliard korun.
Mikulenka připomněl, že jen necelý rok po podpisu smlouvy byly gripeny v Čáslavi. „Povedlo se to tak rychle, protože jsme všichni cítili obrovskou zodpovědnost. Od lidí z realizačního týmu až po technika. Nic jiného, než úspěch jsme si tehdy nemohli dovolit a nepřipouštěli,“ dodal.
O deset let později byl pak podepsán dodatek smlouvy k prodloužení původního pronájmu až do roku 2027, s možností opce až na další dva roky.
První ostrý zásah k tureckému dopraváku
Už v srpnu 2004 začal ve Švédsku intenzivní, rychlý a náročný výcvik prvních dvou českých pilotů, který spočíval zejména v odlišném způsobu ovládání moderních letounů. Ke konci roku se k nim přidalo dalších šest letců a zhruba 20 příslušníků pozemního technického personálu.
Historicky první sólové lety na jednomístném gripenu uskutečnili ve středu 6. října 2004 ze švédské základny Satenäs podplukovník Michael Borůvka a podplukovník Petr Mikulenka.
Během šesti měsíců pilotního výcviku nalétali 35 letových hodin. Po návratu do České republiky absolvovali na letounech dalších zhruba 20 letových hodin.
Prvními dvěma piloty, kteří zahájili službu s novými stroji v rámci takzvané ostré hotovosti, byli Jiří Pospíšil a Jaroslav Tomaňa. „V rekordně krátkém čase jsme byli plně vycvičeni a připraveni převzít s těmito letouny plnění úkolů ochrany vzdušného prostoru České republiky,“ vzpomněl po letech současný velitel 21. taktického křídla v Čáslavi plukovník Tomaňa.
První ostrý zásah, takzvaný Alfa Scramble, si připsali čeští piloti 24. srpna 2005. Letouny byly vyslány k dopravnímu Airbusu A320 tureckých aerolinií letícímu na lince Istanbul – Hamburk, který nenavázal rádiové spojení se stanovištěm řízení letového provozu. Průměrně čeští stíhači zaznamenají deset ostrých vzletů ročně.
Během prvních let provozu působila přímo na základně v Čáslavi i švédská podpůrná skupina, která v první fázi zahrnovala techniky a dva piloty. Švédský personál pomáhal se zaváděním letounů do provozu, technickou podporou i výcvikem.
Gripeny střeží nejen český vzdušný prostor
Čeští letci chránící do té doby hranice na rozpadajících se strojích sovětské éry dostali před patnácti lety do rukou konečně techniku, za kterou se nemuseli stydět. A navíc, po letech na gripeny sami nedají dopustit.
„S letouny JAS-39 Gripen chráníme vzdušný prostor nejen nad Českou republikou. Plníme také spojenecké závazky. Zúčastnili jsme se s nimi šesti misí v zahraničí, kde jsme střežili vzdušný prostor zemí, které nedisponují vlastním nadzvukovým letectvem,“ konstatoval plukovník Petr Tománek, současný velitel 21. základny taktického letectva Čáslav.
Čeští piloti už nalétali na gripenech za dobu jejich nasazení více než 28 500 letových hodin. Čáslavské gripeny střežily v rámci misí NATO třikrát vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska v letech 2009, 2012 a 2019. Operovaly z leteckých základen Šiauliai v Litvě a Ämari v Estonsku. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači chránili vzdušný prostor Islandu.
Do příletu gripenů sice spojenci uznale pokyvovali, jak jsou čeští piloti i ve starých letounech MiG-21 dobří, na druhou stranu ale dobře věděli, že s historickými kusy, byť pečlivě udržovanými, zkrátka ani „kouzelníci z kotliny za horami“ zázraky neumějí.
Pronajaté stroje byly od počátku pod drobnohledem celé veřejnosti a každou chvíli se objevovaly kritické hlasy i kvůli těm nejbanálnějším technickým problémům, jež se vyskytly. Češi ale zařazovali stroj do výzbroje, kromě Švédska, jako první na světě. Po prvních ostrých startech a misích ale kritika rychle opadla.
Pak v roce 2010 českou 211. letku s gripeny po dlouhých letech oťukávání přijali spojenci jako plnohodnotné členy mezi takzvané tygří letky, které platí ve státech NATO za elitu. Čeští piloti ještě k tomu přidali prvenství na prestižním cvičení tygrů a stali se nejlepšími z nejlepších. Gripen tehdy dospěl a stal se plnohodnotným bojovým strojem.
