„Nenávist se rozhodla vraždit lásku jen proto, že láska může mít různé podoby,“ uvedla prezidentka Zuzana Čaputová na plénu Evropského parlamentu k události, která v posledním týdnu zahýbala nejen Slovenskem, kterou je vražda dvou lidí v bratislavském gay baru, motivovaná nenávistí vůči LGBT+ komunitě.
„Nebyl to jen útok na LGBTIQ komunitu na Slovensku, ale na nás všechny. Zločiny z nenávisti totiž vždy cílí na samotnou podstatu společnosti,“ sdělila Čaputová. Princip demokracie dle jejich slov spočívá v obraně menšin a pokud se jejich ochrana nedaří, selhává samotná demokracie. „Pokud nebudeme chránit demokracii, můžeme být poslední generací, která ji zažije,“ dodala Čaputová.
Evropský parlament už v úterý přidal novou část programu související s tragickou událostí. K homofobním vraždám chtějí europoslanci přijmout ve čtvrtek usnesení. Čaputová tento krok v projevu ocenila a upozornila na stupňování agresivity vůči menšinám a nárůst pravicového extremismu, který umocňuje i zhoršující se ekonomická situace.
Útoky proti LGBT+ nelze zlehčovat. Terčem se mohou stát i ženy, říká expertka |
Slovenská prezidentka na plénu zmínila i válku na Ukrajině, která podle ní začala již před ruskou invazí. „Rusko ji vedlo dávno předtím, nejprve dezinformacemi a propagandou, od roku 2014 pak vojensky s jasným cílem – Ukrajinu podmanit, anebo zničit,“ pronesla Čaputová.
V projevu politička dále vyzvala k pokračování vojenské a humanitární podpory Ukrajiny, jejímž cílem má být mír. „Mír však musí být spravedlivý, jinak jde jen o dočasné příměří,“ doplnila prezidentka. Ukrajina by podle ní měla být plnohodnotným členem EU. Věří, že se tak v budoucnu stane.
V reakci na válku na Ukrajině a na s ní spojený nápor prchajících prý Evropa ukázala své hodnoty, jimiž je solidarita, jednota a spolupráce. Díky nim zvládla i pandemii covidu-19. „Z obou krizí si Evropa kromě strachu a obav odnáší velmi silný zážitek celoevropské empatie a jednoty,“ sdělila Čaputová.
Proč vlastně? Nikdo z nás to neví. Vy ano? ptá se Čaputová ruských vojáků |
Další krizí, se kterou se Evropa musí vypořádat, jsou zvyšující se ceny energií. I tento problém slovenská prezidentka v projevu adresovala. Vyslovila se pro oddělení cen plynu a elektřinu. Evropská komise zatím tuto cestu neprosazuje. Slovenská prezidentka dále podporuje společné nákupy plynu či zastropování cen.
„Už nikdy nesmí být Evropská unie takto závislá na jednom dodavateli. A už nikdy nemůže náš hospodářský model a prosperita stát na fosilních palivech,“ vyzdvihla prezidentka.
Dlouhodobý evropský směr vidí Čaputová v přechodu na bezemisní ekonomiku. „Už nemůžeme odkládat či zpochybňovat závazek stát se do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem. Musíme pomoc těm, na které energetická krize nejvíce dopadá, ale cíl je jasný, inovovat náš model rozvoje tak, abychom víc využívali obnovitelné zdroje energie a méně ničili planetu,“ uvedla Čaputová.
Komise má plán zkrocení plynu, cenový limit chce jen jako poslední záchranu |
Evropská komise letos avizovala rozšíření seznamu trestných činů právě o zločiny z nenávisti (hate crimes) a nenávistné projevy (hate speech). Definice by se měly sjednotit v legislativách všech členských států. Česká republika ve svém zákoníku trestné činy kvůli sexuální orientaci či genderové identitě definovány nemá vůbec.
O zločinech z nenávisti hovořila i slovenská prezidentka Čaputová v projevu. Svoboda slova je podle ni sice základem demokracie, ale má své limity. „Svoboda slova nemůže být zástěrkou pro šíření nenávisti, lží a dezinformací,“ komentovala prezidentka. Upozornila na nebezpečí šíření nenávistných projevů na sociálních sítích, ke kterým podle ni přistupujeme „naivně a bez obezřetnosti“.
V Evropském parlamentu v úterý na rozpravě europoslanců vystoupil i český místopředseda vlády Ivan Bartoš. V projevu útok na Slovensku odsoudil a s odkazem na zjištění Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) poukázal na rozšířenou diskriminaci lidí s jinou než heterosexuální orientací.
„Pro homofobii není nikde v Evropě místo. Sexuální orientace a genderová identita jsou aspekty toho, kým jsme, nikdo by neměl cítit potřebu skrývat své pravé já, aby se vyhnul diskriminaci,“ zdůraznil Bartoš.
Slovenský místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka při rozpravě útok označil za první teroristický útok na LGBTIQ komunitu v Evropské unii.
