Zoo v Bronxu v roce 1906 nabízela návštěvníkům speciální pohled. Mohli si prohlédnout mladého černošského pygmeje z Konga, v železné kleci s orangutanem v pavilonu Monkey House (Opičí dům).
Ota Benga sloužil jako demonstrace v té době velmi populární evoluční teorie, podle níž afričtí „pygmejové“ představují „chybějící článek“ mezi lidmi a opicemi. Americké noviny New York Times ve svém tehdejším vydáním přímo napsaly, že Benga „je z rasy, kterou vědci nehodnotí vysoko na lidské škále“.
Společnost The Wildlife Conservation Society (WSC), která provozuje zoo v Bronxu, o kontroverzní epizodě doposud mlčela. Nyní, v v souvislosti s rozsáhlými protesty proti rasismu, které zachvátily USA po smrti černocha George Floyda, se rozhodla vydat odsuzující prohlášení.
During September of 1906, a quarter of a million New Yorkers flocked to the Bronx Zoo to behold a young African named Ota Benga a so-called "pygmy" exhibited in an iron monkey house cage.
"Bushman Shares a Cage with Bronx Park Apes," trumpeted a NY York Times headline on Sept 9. https://t.co/g85z3BTDkl
„Hluboce litujeme toho, že tyto akce a naše neschopnost je dříve veřejně odsoudit zranila mnoho lidí a generací,“ napsal generální ředitel společnosti Cristian Samper. „Otevřený a systematický rasismus přetrvává a naše instituce musí hrát větší roli v jeho konfrontaci.“
WSC též využila příležitosti ke zkritizování zakladatelů zoo Madison Granta a Henryho Fairfielda Osborna staršího za „pseudovědecký rasismus postavený na eugenice (eugenika je snaha využít principů genetiky a dědičnosti ke zlepšení lidské rasy. nacisté chtěli pomocí eugeniky vytvořit nadřazenou rasu, poznámka redakce).
Lidská zoo: ponurá panoptika předváděla divochy jako exponáty |
Grant napsal knihu Odcházení velké rasy, v níž argumentoval, že Spojené státy dosáhly velikosti díky svému prapůvodnímu nordickému základu. Příchod imigrantů, ať už Indů, černochů nebo židů, podle něj vede k ředění nordické rasy a tím i k degradaci Ameriky. Grantovu knihu jako svou inspiraci uváděl i nacistický vůdce Adolf Hitler, poukazuje list New York Times.
Proti zavření Bengy protestovali černošští kazatelé, kteří dosáhli jeho propuštění. Reverend James Gordon ho vzal do sirotčince. Benga, který se kvůli cestovním omezením přijatým během první světové války nemohl vrátit domů, si vzal o deset let později život.
WSC v rámci větší transparentnosti zpřístupnila všechny dokumenty, které se týkají Bengova života. Plánuje specialitu na záležitosti diverzity, aby organizace byla více inkluzivní, rovnostářská a rozmanitá.
