„Pavel si své rozhodující vítězství zajistil v lednových volbách. Slíbil, že vrátí úřad do hlavního evropského proudu a že bude ve srovnání se svým předchůdcem méně konfliktní,“ píše Bloomberg a zdůrazňuje Pavlův kladný postoj k přijetí eura ve srovnání s jinými ústavními činiteli země, kteří to považují za riziko.
Nového prezidenta list popisuje jako „přesvědčeného zastánce Ukrajiny“. Pozitivně hodnotí také Pavlův střízlivý přístup k agresivní Číně a připomíná jeho telefonát s tchajwanskou prezidentkou, kterou navzdory nevoli Pekingu uskutečnil několik dní po svém zvolení. Tématu si všímá i německý deník Frankfurter Rundschau.
Pro Čínu se podle něj Česko stává nelehkým partnerem, neboť i ministr zahraničí Jan Lipavský už v minulosti zdůrazňoval vazby na demokratický Tchaj-wan. „Na Pražském hradě, sídle českých prezidentů, měl přitom Peking dosud spojence – Miloše Zemana, prezidenta od roku 2013, který se stále demonstrativně snažil o sblížení s Čínou, který vyjadřoval obdiv k autoritářskému systému této země a který kdysi označil tibetské aktivisty za duševně postižené jedince,“ dodal deník.
Prezident připravený mluvit
Pavla na Hradě vítají i jiná zahraniční média. Zpráva o čtvrteční inauguraci se objevila především v servisu zpravodajských agentur, jejichž texty přebíraly další redakce, třeba The Washington Post a The Guardian nebo web rozhlasové stanice Radio France Internationale.
Média připomínají Pavlovo vítězství nad „populistou“ Andrejem Babišem a také odchod Miloše Zemana. Německý Süddeutsche Zeitung mluví o příchodu „seriózního prezidenta“. „Pavel je konzervativní a připravený mluvit,“ uvádí v komentáři list. Němci by si podle něj měli uvědomit, jakou příležitost pro ně Pavlův příchod na Hrad představuje.
Agentura DPA se podrobně věnovala Pavlově dosavadní kariéře. Svůj materiál uvedla titulkem Novým prezidentem v Česku exgenerál Pavel. Hned v úvodu napsala, že Pavel je bývalý výsadkář, který sleduje prozápadní a proevropský kurz a který chce brzy navštívit Ukrajinu. Všimla si i toho, že Pavel hodlá nějakou dobu pracovat v propůjčeném Hrzánském paláci a nikoliv na Hradě. „Obává se skrytých odposlouchávacích zařízení,“ uvedla DPA.
Vysvobození, Hrad už nebude patogenní zóna rudé divnoparty, píší u sousedů |
Rozhlasová stanice Deutschlandfunk zmínila, že Pavel brzy navštíví Německo, kde se setká s německým kolegou Frankem-Walterem Steinmeierem. „Není to politik. Je to nováček v politice bez stranické příslušnosti, což v kampani hrálo velkou roli, kdy mohl vystupovat nadstranicky, ačkoli ho podporovaly konzervativně-liberální vládní strany,“ uvedla Deutschlandfunk. Češi teď očekávají slibovaný řád a klid, dodala.
Podle slovenského listu Sme bude Hrad po deseti letech „opět civilní, kulturní a otevřené sídlo hlavy státu“. Agentura AFP Pavla popisuje mimo jiné jako válečného hrdinu s odkazem na operaci z roku 1993, při níž pomohl zachránit francouzské vojáky ze srbského obklíčení během bosenské války. AP si všímá i „nečekaného“ momentu inaugurace, při kterém Pavel na balkoně Hradu odhalil prezidentskou standartu ukradenou v roce 2015 skupinou Ztohoven.
Prezident Miloš Zeman se loučí. Jaká byla éra politického velikána? |
„Byla ukradena ze střechy Hradu uměleckou skupinou, která ji nahradila obřím kusem pánského spodního prádla. Trenýrky měly symbolizovat blízké vztahy Zemana s Ruskem a Čínou a následně se staly symbolem kritiky jeho úřadování,“ píše AP.
Některé listy se složením prezidentské přísahy Pavlem hovoří o ukončení „kontroverzní“ éry Miloše Zemana. AP ho označuje za přední proruský hlas v politice Evropské unie. „Využíval každé příležitosti k útoku na sedmadvacítku, a to včetně jejího plánu na řešení klimatických změn,“ píše. Odcházející prezident podle ní polarizoval veřejné mínění. „Rozdělený národ je nejviditelnějším dědictvím jeho vlády,“ uvádí.
Inaugurace prezidenta Petra Pavla |
„I někteří příznivci Miloše Zemana obtížně hledají pozitivní slova,“ uvedla pražská zpravodajka německých veřejnoprávních stanic Deutschlandradio a ARD Marianne Allweissová k hodnocení Zemanova desetiletého prezidentského působení.
„Všechny strany se shodují, že Zeman společnost především rozděloval. Neustále provokoval, polarizoval, urážel novináře, migranty, sexuální menšiny, EU nebo Green Deal. V řadě věcí ale nakonec ztroskotal, jako byly jeho pokusy o sbližování s Ruskem nebo Čínou. Často se tak nyní mluví o ztracených deseti letech a o bodě obratu v české politice,“ dodala.
„Česko má nového prezidenta a spolu s ním mění i politický kurz,“ napsal rakouský deník Kurier. „Pavel představuje proevropskou a prozápadní změnu kurzu v čele státu. V předvolební kampani hlásil opětovné obnovení řádu. Slíbil další vojenskou pomoc Ukrajině a chce ji podpořit v jejím úsilí na cestě ke členství v EU,“ uvedla veřejnoprávní stanice MDR.
Zeman vzbuzoval kontroverzi, Pavel je stoický
„Zeman se ve své zahraničněpolitické misi snažil oživit obchodní provázanost s Čínou a Ruskem a současně omezit z jeho pohledu přílišnou závislost na obchodu s Německem a Evropskou unií,“ píše i americká analýza webu The Jamestown Foundation.
„Se Zemanovým pohledem na zahraniční politiku přímo rozporuje ten Pavlův,“ uvádí. Podle analýzy však nejde o jediný rozdíl mezi nimi. Nový prezident se od svého předchůdce liší stoickým vystupováním a zdrženlivou povahou.
Zeman se podle ní prezentoval jako „obyčejný člověk, jenž se nemusel řídit prezidentskou etiketou“. Na Západě se prý proslavil především svými veřejnými projevy pod vlivem alkoholu, kontroverzními výroky na adresu zahraničních politiků a tím, že jednou během tiskové konference mířil na novináře maketou pušky kalašnikov, píše Jamestown.
OBRAZEM: Od kouření ke „střídavě oblačnu“. Jak šel čas se Zemanem na Hradě |
Zemanovo úřadování podrobněji rozebírá například polská agentura PAP, která poukázala i na exprezidentův odklon od Ruska ve světle agrese Moskvy na Ukrajině. „V mnoha hodnoceních desetiletého období Zemana jako prezidenta se nejčastěji zdůrazňuje, že přispěl k vyvolání ostrých rozporů v české společnosti. Vyčítalo se mu překračování litery ústavy či balancování na její hraně,“ napsala také.
Připomněla i Zemanův ostrý slovník používaný vůči politickým odpůrcům a novinářům. Zeman byl stoupencem visegrádské čtyřky, kterou spolu s Českem tvoří Maďarsko, Polsko a Slovensko, a „politiky na všechny azimuty“. To podle kritiků skončilo podporou Ruska a Číny, přičemž s Ruskem pak Zeman skoncoval po napadení Ukrajiny, dodává PAP.
