Vojáci rozehnali dav oranžistů v Drumcree

- Zhruba tři sta mladých protestantů se v noci pokoušelo proniknout na katolický hřbitov ve vesnici Drumcree v Severním Irsku. Britským vojákům se podle svědků podařilo dav rozehnat gumovými projektily.
Protestanti se tak bouřili proti pondělnímu rozhodnutí severoirské nezávislé komise, která rozhodla, že členové Oranžského řádu nebudou moci příští týden na svém tradičním pochodu v Belfastu projít katolickou částí města.

Oranžisté chtěli na svém pochodu 12. července projít ulicí Ormeau Road, kde žijí obyvatelé katolického vyznání. Loni oranžisté katolickou částí Belfastu projít mohli a jejich pochod se obešel bez vážnějších incidentů.

Členové Oranžského řádu si 12. července připomínají vítěznou bitvu krále Viléma III. Oranžského nad vojsky katolického krále Jakuba II. v roce 1690 u řeky Boyne nedaleko Dublinu.

Nezávislá komise pochod v pondělí zakázala
Severoirská nezávislá komise, která se zabývá pořádáním pochodů, zakázala členům Oranžského řádu projít příští týden na svém tradičním pochodu v Belfastu katolickou částí města.

Komise minulý týden zakázala i pochod katolickou částí města Portadownu, ležícího asi 50 kilometrů jihozápadně od Belfastu. Z obav před konfrontací mezi protestanty a katolíky přijala britská vláda mimořádná bezpečnostní opatření. Pochod z Portadownu do blízké osady Drumcree se obešel bez jakýchkoli incidentů a byl nejklidnější za uplynulých pět let.

Trimble apeloval na Clintona, aby pomohl zachránit mírový proces
Vůdce ulsterských unionistů David Trimble v noci na úterý apeloval na amerického prezidenta Billa Clintona, aby pomohl zachránit mírový proces v Severním Irsku. Trimble se sám telefonicky spojil s Clintonem, aby mu tlumočil své znepokojení nad nejnovějším britsko-irským mírovým plánem.

Americký prezident ho vyzval, aby nadále usiloval o zmírnění nynějšího napětí v Ulsteru.
Unionisté se nemohou smířit s tím, že by měli zasednout se stranou Sinn Fein v nové severoirské vládě ještě předtím, než bude odzbrojena Irská republikánská armáda (IRA). Mají výhrady také vůči tomu, že by podle mírového plánu měla být pozastavena činnost vlády a dalších institucí v případě, že se IRA odmítne vzdát svých zbraní. Teroristé by tak podle Trimblea mohli fakticky vetovat celý mírový proces.

Britský premiér se však pokusil v pondělí unionisty uklidnit, když prohlásil, že Sinn Fein (politické křídlo IRA) by byla z vlády vyloučena, kdyby se IRA neodzbrojila. Mírový plán, který Blair předložil v pátek společně s irským premiérem Bertiem Ahernem, to ovšem takto jednoznačně nestanoví a je v tomto ohledu poněkud vágní.

Vůdce Sinn Fein Gerry Adams upozornil, že vyloučení jeho strany z vlády jenom proto, že by se IRA odmítla vzdát svých zbraní, by bylo porušením mírové dohody z Velkého pátku, na níž je celý mírový proces založen. Sinn Fein se oficiálně od IRA distancuje.

Blair: mírový plán je největší šancí na mír
Blair označil britsko-irský plán za největší šanci na mír v Severním Irsku a vyzval unionisty, aby ji nepromarnili. Úřad britského premiéra navíc vyšel unionistům vstříc, když oznámil, že tolik kritizovaný proces propouštění extremistů z vězení by mohl být přehodnocen, kdyby se IRA odmítla vzdát zbraní.

V uplynulých dnech vyvolalo mezi unionisty i mezi opozičními konzervativci velké znepokojení propuštění člena Irské republikánské strany Patricka Mageea, který se v roce 1984 pokusil zabít tehdejší premiérku Margaret Thatcherovou a další členy britského kabinetu. Magee měl strávit ve vězení nejméně 35 let, díky dohodě z Velkého pátku si však odpykal jen 14 let.

Co navrhuje britsko-irský plán
Mírový plán předpokládá, že 15. července bude vytvořena nová vláda, v níž bude mít dvě místa také strana Sinn Fein. O tři dny později budou na vládu přeneseny částečné pravomoci z Londýna. Vláda se však plně ujme svých funkcí až v září, kdy bude obnoveno zasedání místního parlamentu. Tou dobou by už odzbrojení teroristů mělo být v plném proudu. Do května roku 2000 by pak měli odevzdat své zbraně všichni extremisté - jak IRA, tak i probritští loajalisté.


Video