„Jednota neznamená uniformitu. Z tohoto důvodu jsem pro to, aby byly nové formy spolupráce, pro nové projekty, pro to, co nazýváme různorodá spolupráce,“ řekl francouzský prezident François Hollande. Při společném prohlášení účastníků jednání upřesnil, že některé státy by mohly, jako je tomu u eurozóny, postupovat rychleji například ve společné obraně či slaďování daňových a sociálních politik.
Německá kancléřka Angela Merkelová před čtvrtečním summitem EU v Bruselu prohlásila, že Evropané musejí mít odvahu přistoupit na to, že některé země postupují rychleji než jiné, přičemž by se ale unie neuzavírala před těmi státy, které nabraly zpoždění. „Je však nutné jít kupředu“, zdůraznila.
Předseda italské vlády Paolo Gentiloni se vyjádřil pro celkově integrovanější EU s „různou úrovní integrace“. Jeho španělský protějšek Mariano Rajoy jen ujistil, že „Španělsko je připraveno postupovat rychleji se všemi, kteří si to budou přát“.
Účastníky nadcházejícího unijního summitu vyzvala k řešení následků brexitu minulý týden také Evropská komise.
Britové se vyjádřili pro odchod z EU v loňském referendu. Londýn by měl do konce tohoto měsíce zahájit oficiální rozhovory s evropskými partnery o podmínkách brexitu. Tato jednání mají trvat až dva roky. Británie poté přestane být členem evropského bloku a její vztah s EU bude určovat nově dojednaná spolupráce. Problémy se očekávají například kolem osudu občanů EU žijících v Británii a britských občanů v zemích unie.
