"Je to nález naprosto unikátní, srovnatelný s inventářem jeskyně Býčí skála," doplnil Charvát. Býčí skála proslula mimo jiné soškou bronzového býčka z halštatské doby.
Archeolog David Daněček našel pečetidlo na pohřebišti z doby stěhování národů, tedy zhruba 4. či 5. století. Podle Daněčka není vyloučeno, že se tam podaří odkrýt i hrob "někoho výše společensky postaveného".
Nejbližší obdobné nálezy pocházejí z Porýní, kde archeologové odkryli i hrob se zbraněmi a ozdobami, tvrdí Daněček.
"Do těchto dobových souvislostí patří také dosud první český nález, který je unikátní i svým ztvárněním," dodal archeolog. Do české kotliny se soška mohla dostat buď obchodní cestou, nebo s vojsky podél severní hranice římského impéria.
"Jde o sedící nebo poloklečící ženskou postavu v dlouhém plášti zelené barvy se zlatou kápí a patrně i zlatým náhrdelníkem. Tvář si zakrývá knihou anebo kodexem, případně dvojicí slonovinových destiček. Na spodní části plastiky, která evidentně měla mít podobu nějakého pečetidla, se nalézá erotický motiv," popsal sošku Charvát. Pečetidlo podle něj mohlo být majetkem nějakého kmenového náčelníka.
Podle Charváta pochází z počátku sásánovského období, tedy 226 až 633 let po Kristu, pozdně starověkého Íránu. Archeolog soudí, že jde s největší pravděpodobností o vyobrazení íránské bohyně plodnosti a úrodnosti Anáhitá, která se za vlády Sásánovců těšila velké oblibě a popularitě.
O pravosti sošky svědčí podle Charváta jak materiál - sádrovec, tak i druh glazury a poměrně výrazná eroze povrchu.
