Americké útočné drony Reaper v uplynulých dvou dekádách rozsévaly smrt a strach v řadách Tálibánu. Jak však zjistil americký list, přinejmenším v druhé polovině minulého roku poskytovaly vzdušnou podporu jeho bojovníkům v údolí Korengal ve východoafghánské provincii Kunar, kde Tálibán čelí nástupu místních extremistů hlásících se k Islámskému státu.
„Útoky na pozice Islámského státu se snažíme pomáhat postupu Tálibánu,“ potvrdil pro The Washington Post vysoce postavený představitel Společného velitelství speciálních operací (Joint Special Operations Command, JSOC), který si přál zůstat v anonymitě.
Má to svoji logiku. Zatímco s Tálibánem letos v únoru podepsali Američané mírovou dohodu, která má otevřít cestu jejich úplnému stažení z Afghánistánu, Islámský stát považují za nebezpečnou teroristickou organizaci s ambicemi podnikat útoky na evropské a americké půdě.
Američané v Kunaru |
„Chápu, že některým lidem se to nelíbí. Ale když přistoupíme na strategii usmíření mezi afghánskou vládou a Tálibánem doprovázenou neustálým tlakem na mezinárodní teroristické organizace, tak je třeba takové věci dělat,“ míní bývalý šéf velitelství pro speciální operace Joseph Votel.
Odposlechy tálibánských vysílaček
Uvnitř JSOC se týmu pověřenému tajnou bezpilotní misí z legrace říká „Taliban Air Force“. Zdroje z armády nicméně zdůrazňují, že Američané bezpilotní útoky s Tálibánem nekoordinují. Místa úderů určují na základě vzdušného průzkumu a odposlechů.
„Zachytit komunikaci Tálibánu není nic těžkého – většinou používají amatérské vysílačky. Proč bychom se s nimi měli koordinovat, když to můžeme dělat takto?“ říká Bill Ostlund, penzionovaný plukovník se zkušenostmi z Afghánistánu.
Tálibán a vláda z Kábulu u jednoho stolu. Jednání může přinést zásadní změnu |
Praxe provozovaná v provincii Kunar podle The Washington Post naznačuje, jak by mohla vypadat budoucnost amerického angažmá v Afghánistánu. I po úplném stažení amerických jednotek by ve středoasijské zemi měla být nadále velmi aktivní CIA, jejímž hlavním úkolem bude lov extremistů hlásících se k al-Káidě či Islámskému státu.
Ofenziva v Hílmandu ohrožuje rozhovory
Tichá podpora Tálibánu ze strany americké armády může být pro řadu Američanů těžko uvěřitelná. Vždyť hnutí stále odmítá přerušit kontakty s al-Káidou, kvůli které Spojené státy před devatenácti lety do Afghánistánu vpadly. Údolí Korengal také bylo dějištěm těžkých bojů, padly zde čtyři desítky amerických vojáků.
Někteří veteráni však mají pro tuto taktiku pochopení. „Nemyslím si, že by se Američané měli účastnit pozemních bojů s Tálibánem. A potřebujeme, aby někdo bojoval s Islámským státem. Takže s tím nemám problém, což ovšem neznamená, že bych se chtěl s Tálibánem kamarádit,“ vysvětluje Jason Dempsey, který deset let zpátky bojoval v provincii Kunar.
Neznamená to však, že Američané jsou dnes s Tálibánem jedna ruka. Minulý týden provedli nálety na jeho pozice v jižní provincii Hílmand, kde koordinovaně zaútočil na vládní síly. Před boji v posledních týdnech uteklo asi 40 000 civilistů.
Nová erupce násilí ohrožuje mírová jednání mezi Kábulem a Tálibánem, která navazují na únorovou dohodu s USA. Spojené státy se v ní zavázaly, že se ze země stáhnou výměnou za záruku, že z Afghánistánu nebudou podnikány útoky na Západě.
Listopadové prezidentské volby v USA přitom tempo stahování zřejmě ještě uspíší. Podle posledních prohlášení z Bílého domu by do konce roku měla z Afghánistánu odejít polovina ze současných 5 000 vojáků. Konec nepopulárních zahraničních intervencí je jedním z hlavních slibů prezidenta Donalda Trumpa.
