Nejvyšší představitelé kabinetu prezidenta Bidena a jejich mexické protějšky jednali ve čtvrtek v hlavním městě Mexika dlouhé hodiny o tématech, která obě země rozdělují: migrace, fentanyl a zbraně.
1 Krize na jižní hranici
Jeden ze závěrů čtvrtečního jednání zní jasně. Bidenova administrativa začne deportovat Venezuelany, kteří nelegálně překročí hranice Spojených států. „Musíme přijmout koordinovaná opatření, abychom mohli humánně spravovat všechny naše hranice,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Jednou z hlavních politických slabin amerického prezidenta Joea Bidena je totiž imigrační politika, která se v posledních měsících vymkla kontrole. Po letním útlumu začalo zatýkání na jižní hranici prudce stoupat a americká pohraniční stráž v září zadržela zhruba 200 000 migrantů, což je zatím rekord.
Biden jako Trump. Posvětil novou zeď proti migrantům na hranici s Mexikem |
Bidenova administrativa kývla i na výstavbu další části zdi v jižním Texasu. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, zvaný AMLO, to označil za „krok zpět“, jelikož Biden v minulosti prohlásil, že za svého úřadu nepostaví ani metr nové zdi.
USA nyní požaduje, aby Mexiko posílilo vymáhání práva v blízkosti společné hranice země. Američtí a mexičtí představitelé také připravují na jihu Mexika nové centrum pro registraci migrantů. V těchto centrech by migranti mohli žádat o status uprchlíka ve Spojených státech, místo aby pokračovali v cestě na sever.
2 Fentanyl, hrozba pro celou Ameriku
Přes hranici obou zemí však neputují jen migranti. V případě Mexika je řeč o toku zbraní z USA, z opačného směru proudí smrtící fentanyl – syntetická droga, která je až padesátkrát silnější než heroin a stokrát silnější než morfin. Ve Spojených státech amerických každý rok zabije desetitisíce lidí, přičemž se stala nejčastější příčinou smrti Američanů ve věku 18 až 49 let. Do USA drogu pašují právě mexické narkokartely.
Roční spotřeba se vejde na dva pickupy. Ameriku ničí nová droga fentanyl |
Bidenova administrativa proto naléhá na mexickou vládu, aby se zaměřila na laboratoře vyrábějící fentanyl. Chce, aby agresivněji nasadila federální donucovací orgány a armádu na zachycení chemických prekurzorů z Číny, které následně mexické narkokartely přeměňují na syntetické opioidy a pašují do USA.
Mexičtí představitelé však tvrdí, že protidrogové úsilí země je velké. Mexický prezident se navíc obořil, že američtí politici obviňují z vlastního problému jeho zemi.
10. ledna 2023 |
„Je na amerických zákonodárcích, aby řešili problém amerického společenského rozkladu,“ uvedl López Obrador na čtvrtečním jednání. „Je nám líto, co se děje ve Spojených státech, ale je to proto, že občané tam konzumují fentanyl. To my neděláme,“ dodal prezident Mexika.
3 Americké zbraně pro mexické kartely
Stejně jako Spojené státy tlačí na Mexiko ohledně fentanylu, mexičtí představitelé zas tepou Bidenovu administrativu za to, že do Mexika proudí americké střelné zbraně. Kartely je přitom používají k ochraně svých operací pašování drog, čímž podněcují epidemii amerického předávkování.
Třebaže má Mexiko poměrně přísné zákony regulující prodej a soukromé použití zbraní, nemůže se s ozbrojeným násilím dlouhodobě vypořádat. Téměř 70 % střelných zbraní nalezených v Mexiku v letech 2014 až 2018 bylo spojeno s USA, upozorňuje stanice Voice of America (VOA).
Mexiko viní americké zbrojovky ze svého krveprolití, žaluje je o 10 miliard |
Mexická vláda mluví dokonce o 90 procentech a mnoho let již tvrdí, že četné americké zbrojařské společnosti jsou odpovědné za vědomé zaplavení Mexika střelnými zbraněmi atraktivními právě pro drogové kartely.
Čí je to problém?
Ať tak či tak, věci, které se dějí ve Spojených státech, mají hluboký dopad na Mexiko a naopak. Mexiko je dnes také jedním z největších obchodních partnerů USA, v roce 2023 už dokonce dosáhlo prvenství. Obě země navíc čekají v roce 2024 prezidentské volby, které mohou politickými a ekonomickými vztahy mezi Amerikou a Mexikem řádně zamíchat.
Nyní jsou ale vztahy víc než napjaté, a to zejména kvůli třem výše jmenovaným tématům. Mexičané si navíc nepřijdou zodpovědní za fentanylové trable USA. „Není to mexický drogový problém. Je to americký drogový problém. Když není kupec, není ani prodejce,“ napsal již v roce 2015 spisovatel Don Winslow. Narážel na to, že kdyby Američané neměli tak obrovskou chuť na opioidy, kokain, heroin, metamfetamin a další nelegální narkotika, byly by kartely zlomkem jejich současné velikosti.
V Mexiku odhalili obří továrnu na drogu padesátkrát silnější než heroin |
Odborníci ale v současné době vidí jako největší páku v mexicko-amerických vztazích právě migraci. I proto přineslo čtvrteční jednání plán o patnácti bodech, z nichž největší důležitost mají nelegální migranti. Opatření, jenž mají potlačit tlačenici migrantů, jsou poslední ze série politických změn v Mexiku a jejich úkol je jasný – zmírnit politické bolesti hlavy ve Washingtonu.
