Napsal list The New York Times. Někteří spekulují, že je to možná způsobeno tím, že americká společnost je neobvykle násilná. Nebo že její rasové rozpory narušily společenská pouta. Nebo se jejím občanům nedostává náležité psychiatrické péče v rámci zdravotnického systému, který v zahraničí často sklízí posměch.
Tato vysvětlení mají jedno společné: ačkoli se zdají být rozumná, všechna byla vyvrácena bádáním nad střelbou v jiných částech světa. Místo toho stále rostoucí počet výzkumů dochází ke stejnému závěru.
Američané tvoří asi 4,4 procenta světové populace, ale vlastní 42 procent zbraní na světě. V letech 1966 až 2012 tvořili Američané až 31 procent útočníků se střelnou zbraní, kteří spáchali hromadné střelby na celém světě. Vyplývá to ze studie Adama Lankforda z Alabamské univerzity z roku 2015.
Lankford zjistil, že celosvětově míra vlastnictví zbraní v dané zemi koreluje s pravděpodobností, že v ní dojde k hromadné střelbě. Tento vztah se udržel, i když vyloučil Spojené státy, což naznačuje, že jej nelze vysvětlit žádným jiným faktorem specifickým pro jeho domovskou zemi.
Kdyby bylo příčinou duševní zdraví, pak by údaje ukazovaly, že Američané mají více psychických problémů než lidé v jiných zemích, kde se méně střílí. Míra výdajů na péči o duševní zdraví, počet odborníků na obyvatele a míra závažných duševních poruch ve Spojených státech však odpovídají úrovni v jiných bohatých zemích.
Rasová rozmanitost nebo jiné faktory spojené se sociální soudržností také vykazují malou souvislost s úmrtími způsobenými střelnými zbraněmi. Mezi evropskými zeměmi existuje pouze malá spojitost mezi přistěhovalectvím nebo jinými ukazateli diverzity a počtem vražd střelnými zbraněmi nebo případy hromadné střelby.
V roce 2009 připadalo v Americe 33 vražd střelnou zbraní na milion obyvatel, což je mnohem více než průměr vyspělých zemí. V Kanadě a Británii to bylo pět, respektive 0,7 vraždy na milion obyvatel, což odpovídá i rozdílům ve vlastnictví zbraní.
Američané to někdy považují za výraz hlubších problémů s kriminalitou, což je představa, která byla částečně zakořeněna sérií filmů zobrazujících násilí městských gangů na začátku 90. let. Podle přelomové studie Franklina E. Zimringa a Gordona Hawkinse z Kalifornské univerzity v Berkeley z roku 1999 však Spojené státy ve skutečnosti nejsou náchylnější ke kriminalitě než ostatní vyspělé země.
Na základě údajů, které byly od té doby opakovaně potvrzeny, spíše zjistili, že kriminalita v USA je zkrátka smrtelnější. Newyorčan má například stejnou pravděpodobnost, že bude okraden, jako Londýňan, ale je 54krát vyšší pravděpodobnost, že při tom bude zabit. A podle nedávné analýzy 130 studií z deseti zemí mají právní předpisy o kontrole zbraní tendenci snižovat počet vražd spáchaných střelnými zbraněmi. To naznačuje, že násilí způsobují samotné zbraně.
Skeptici kontroly zbraní někdy poukazují na studii z roku 2016. Ta zjistila, že v letech 2000 až 2014 byl ve Spojených státech počet úmrtí v důsledku hromadné střelby 1,5 na milion obyvatel. Ve Švýcarsku to bylo 1,7 a ve Finsku 3,4, což naznačuje, že případy masové střelby v USA nejsou ve skutečnosti tak časté.
Stejná studie však zjistila, že ve Spojených státech došlo ke 133 masovým střelbám. Ve Finsku byly zaznamenány pouze dvě, při nichž zahynulo 18 lidí, a ve Švýcarsku jedna, při níž zahynulo 14 lidí. Zkrátka ojedinělé případy. Ačkoli se tedy masová střelba může stát kdekoli, pouze ve Spojených státech je rutinní záležitostí.
Kontroly jsou slabé, tvrdí
Spojené státy mají také jedny z nejslabších kontrol nad tím, kdo si může koupit zbraň a jaké druhy může vlastnit.
Švýcarsko má druhou nejvyšší míru vlastnictví zbraní ze všech vyspělých zemí, přibližně poloviční než Spojené státy. V roce 2004 činil počet vražd spáchaných střelnou zbraní 7,7 na milion obyvatel, což je neobvykle vysoká hodnota, která odpovídá vztahu mezi vlastnictvím zbraní a vraždami, ale stále je to jen zlomek hodnoty ve Spojených státech.
Švýcarské zákony o zbraních jsou přísnější a stanovují vyšší požadavky na získání a udržení zbrojního průkazu, na prodej zbraní a na typy, které lze vlastnit. Tyto zákony odrážejí více než jen přísnější omezení. Znamenají jiný způsob uvažování o zbraních jako o něčem, co si občané musejí zasloužit.
Spojené státy jsou spolu s Mexikem a Guatemalou jednou ze tří zemí, které vycházejí z opačného předpokladu - že lidé mají přirozené právo vlastnit zbraně. Hlavním důvodem, proč je regulace držení zbraní v USA tak slabá, může být skutečnost, že ve Spojených státech se kompromisům jednoduše přikládá jiná váha než kdekoli jinde.
Když se v roce 1987 stal ve Velké Británii případ masové střelby, zavedla země přísné zákony na kontrolu zbraní. Stejně tak Austrálie po střelbě v roce 1996. Spojené státy však opakovaně čelily stejné kalkulaci a usoudily, že relativně neregulované vlastnictví zbraní stojí společnosti za to.
Tato volba, více než jakékoliv statistiky nebo regulace, je to, co nejvíce odlišuje Spojené státy.
„Při zpětném pohledu znamenala střelba na škole Sandy Hook konec debat o kontrole zbraní v USA,“ napsal před dvěma lety na twitteru britský novinář Dan Hodges. Odkazoval tím na útok z roku 2012, při němž na základní škole v Connecticutu zahynulo 20 mladých studentů. „Jakmile se Amerika rozhodla, že zabíjení dětí je únosné, byl konec,“ dodal.
Počet hromadných střílení s více informacemi můžete nalézt v anglickém jazyce zde.
