Mnozí Američané, kteří se narodili v polovině minulého století, dnes musejí zažívat neodbytný pocit déjà vu.
Statisícové demonstrace po celé zemi. Noční výbuchy násilí. Rabování. Hořící obchody, chodníky poseté rozbitým sklem. Příslušníci Národní gardy v ulicích. Zvěsti o radikálních agitátorech popichujících demonstranty, prezident hřímající o zákonu a pořádku. A bělostná raketa startující na historickou misi do kosmu.
To všechno tu už přece jednou bylo.
Konec šedesátých let je považován ze nejbouřlivější období v moderních dějinách Spojených států. Vražda Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, rostoucí vlna odporu proti válce ve Vietnamu, erupce protestů proti sociální a rasové nerovnosti...
Nikdy nebyla Amerika tak hluboce rozdělená jako před padesáti lety. Jenže jak se zdá, letošní rok bouřlivému konci šedesátých let zdatně konkuruje. A to ještě nejsme ani v jeho polovině a na podzim Američany čekají prezidentské volby.
„Pokus o impeachment, devastující pandemie, děsivý nárůst nezaměstnanosti, smrt George Floyda při zákroku policie v Minneapolisu... To jsou všechno potůčky slévající se v rozbouřenou, zakalenou řeku přinášející nepředstavitelné výzvy,“ zamýšlí se analytik agentury AP Ted Anthony.
Připomíná, že když koncem května odstartovala z Mysu Canaveral loď Space Dragon a ukončila tak devítileté americké čekání na vlastní pilotovaný let, zanechala pod sebou velmoc zmítající se v hlubokých problémech. Stejně jako posádky misí Apollo na přelomu 60. a 70. let.
„Gratulujeme astronautům, kteří dnes odletěli ze Země. Dobrá volba,“ zažertoval na Twitteru při příležitosti startu posádky lodi Crew Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici komik Andy Milonakis.
Kmenové území
Jak si všímá řada světových komentátorů, Amerika dnes působí jako země, která je ve válce sama se sebou. Spojené státy? Spíš nesmiřitelné tábory hádající se do krve o svoji představu svobody, spravedlnosti a identity.
Černoši ani padesát let po smrti Martina Luthera Kinga nemohou věřit, že jsou skutečně rovnoprávní. Nejde jen o policejní brutalitu a řadu zabitých Afroameričanů, na jejímž konci je George Floyd. Statistiky ukazují, že černoši na koronavirus umírají častěji než bílí, chodí do horších škol, nemají přístup ke kvalitní lékařské péči.
1. června 2020 |
Bílí příslušníci dělnické třídy zase mají dojem, že na ně elity ve Washingtonu kašlou. A tak před čtyřmi roky volili Donalda Trumpa, který dokáže rozporů ve společnosti dokonale využívat. Oleje do ohně přilévají i média a sociální sítě.
„Záběry hořících amerických ulic odhalují hloubku nebezpečných tektonických zlomů v otázkách rasy, identity, historie a politiky, které štvou Američana proti Američanovi,“ píše australský komentátor Stan Grant. „Je to kmenové území, kde se jakékoliv zdání společenské jednoty roztříštilo.“
Pocuchaná image
Protesty zažehnuté Floydovou smrtí těžce poškodily image Spojených států jako lídra svobodného světa. „Celý svět obletěly scény policejní brutality, útoků na novináře, amerických vojáků a paramilitárních jednotek v ulicích Washingtonu a před Bílým domem. To je velká rána morální kredibilitě USA,“ píše portál The Foreign Policy.
Potvrzují to i hlasy z řad amerických diplomatů, kteří po desetiletí nabádali autoritářské země k respektování lidských práv, svobody shromažďování a nezávislého tisku.
„Podporovali jsme demonstranty na Majdanu, v Teheránu, v Hongkongu. Ale jak bychom mohli dnes něco takového dělat?“ zauvažovala pro CNN bývalá velvyslankyně v Bulharsku Nancy McEldowneyová.
28. května 2020 |
„Spojené státy bývaly považovány za hlasatele lidských práv, vzor hodný následování. Vyzývali jsme ke zdrženlivosti, rozumnému kompromisu. Dnes se na nás celý svět dívá přinejlepším s velkou nervozitou, přinejhorším s odporem a posměchem,“ dodala diplomatka.
Prestiž USA ve světě utrpěla řadu šrámů už v uplynulých dvou dekádách. Nešťastná vojenská tažení v Iráku a Afghánistánu, která vedla k neochotě dál se angažovat na Blízkém východě a pasivitě, s níž administrativa Baracka Obamy přihlížela syrským jatkám.
Vztahy se spojenci v posledních čtyřech letech dál nahlodal Trumpův izolacionismus, odstoupení od jaderné dohody s Íránem a klimatické smlouvy, těžko skrývaná nechuť k členství v NATO a útoky na mezinárodní organizace.
Tvrdou ránu americké image však zasadila především pandemie koronaviru, v níž se Spojené státy s největším počtem obětí na světě zařadily mezi země, které nákazu nezvládly. Například v nedávném průzkumu v Německu tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jejich pohled na USA se kvůli koronakrizi zhoršil.
„Není to tak, že by si Amerika vedla špatně. Amerika si vedla mimořádně špatně,“ okomentoval pro The New York Times dopady pandemie v USA francouzský analytik Dominique Moïsi. „Spojené státy se připravovaly na jiný druh války. Chystaly se na další jedenácté září, ale místo toho přišel virus.“
„USA už nemohou nikoho peskovat“
Když už se začala křivka nově nakažených sklánět dolů, zemi zachvátily největší společenské protesty za poslední dekády. A zatímco evropští spojenci sledují společenské otřesy se znepokojením, autoritářské režimy, které po léta čelily americkému poučování o lidských právech, si současnou situací navýsost užívají.
Chaos v USA je vodou na čínský mlýn. Peking přirovnává situaci k Hongkongu |
„Toto je současná realita hroutících se Spojených států,“ komentovala nepokoje severokorejská média. „Americkému lidu: Svět slyšel váš výkřik proti útlaku. Svět stojí po vašem boku,“ prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí.
Čína, která se čím dál hlasitěji hlásí o slovo nejsilnější velmoci budoucnosti, si současné americké potíže nepokrytě užívá. Stranický list Global Times škodolibě vyzval Trumpa, ať se přestane schovávat a jde si s demonstranty promluvit. USA tak vrátil pokárání za tvrdý postup proti vzpurnému Hongkongu.
Potichu nezůstala ani Maria Zacharovová, jejímiž ústy promlouvá ruská diplomacie. „Při zavádění opatření k zabránění rabování a dalších ilegálních činností by úřady neměly porušovat právo Američanů na nenásilný protest,“ uvedla Zacharovová, podle níž USA v následujících letech „nebudou mít právo nikoho peskovat“.
Peking a Moskva scény z rozbouřené Ameriky šikovně zařadily do svého propagandistického arzenálu. Jednak díky nim odvracejí pozornost od vlastních selhání během pandemie a jednak získají důkaz, že i mírumilovné protesty nevyhnutelně končí násilím, rabováním a žhářstvím.
„Pro Kreml a čínskou komunistickou stranu je to skutečný požitek,“ uvedl pro portál The Foreign Policy německý expert na americkou domácí a zahraniční politiku Sascha Lohmann. „Pro image Spojených států to představuje zničující ránu,“ dodal.
7. června 2020 |
