Březnová jednání s Tureckem přinesla dohodu, podle které Řecko odesílá zpět do Turecka zadržené uprchlíky (více zde). Ankara za každého takto přijatého uprchlíka pošle dále do Evropy legální cestou syrského žadatele o azyl. Součástí dohody byl také příslib bezvízového styku pro Turky (více zde). Ti však dosud nesplnili všechny podmínky a opakovaně hrozí vypovězením dohody (více zde).
Turci prodlouží zeď na celou délku syrských hranic. Uprchlíci budou v pasti |
Ta je podle Gerald Knause, ředitele think tanku European Stability Initiative a jednoho z architektů evropské migrační politiky, časovanou bombou. „Krach dohody by měl vážné následky pro Řecko a západní Balkán. Zároveň může přinést problémy pro Německo i Nizozemsko, kde se v příštím roce odehrají parlamentní volby,“ vysvětlil Knaus serveru Politico.
Minulý týden publikoval nelichotivou analýzu, podle které jsou současné snahy EU o vyřešení uprchlické krize nedostatečné. „Pokud Evropa nezareaguje, ostrovy v Egejském moři se mohou stát evropským Nauru,“ tvrdí. Odkazuje tak na nechvalně proslulý ostrov, kam australské úřady posílají uprchlíky žádající o azyl (více zde).
Nadšení lídrů EU
Lídři EU považují dohodu s Tureckem za úspěch. Přinesla dramatický pokles uprchlíků proudících do Řecka. V lednu jich přišlo každý den bezmála dva tisíce, nyní pouhých 130. Evropská komise přislíbila miliardy eur na řešení migrační krize.
„Dohoda EU a Turecka má pozitivní výsledky. Úspěch našeho společného postupu v posledních měsících je základem pro další úspěšnou spolupráci v ostatních věcech,“ prohlásil evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos.
Fotogalerie |
Experti na migraci však tvrdí, že dohoda má mnoho nedostatků. Základem měl být transport uprchlíků z Řecka zpět do Turecka. Výsledkem je zadržování tisíců uprchlíků na řeckých ostrovech v přeplněných táborech. Azylová řízení se zpomalila.
Před dohodou řecké úřady vyřídily 80 případů za měsíc, nyní je to 35. Podle expertů není Řecko připraveno po technické stránce. EU mu na pomoc vyslala pouhých 40 pracovníků.
Na řeckých ostrovech žije asi 14 tisíc uprchlíků. Na pevnině další tisíce. Základem je posílání uprchlíků zpět do Turecka, což by mělo podle plánů EU odrazovat další žadatele o azyl k nelegálnímu cestování napříč Evropou. Řecko však za prvních půl roku platnosti dohody vrátilo pouhých 600 lidí ze 14 tisíc, kteří za stejné období přicestovali. Většina z nich se do Turecka vrátila dobrovolně.
Lidská práva v Turecku
Malý počet vrácených uprchlíků vyplývá z přístupu řeckých úřadů. Podle mezinárodních úmluv lze uprchlíky vracet do první bezpečné země. Turecko je podle řeckých zákonů považováno za bezpečnou zemi. Úředníci to však vidí jinak. Jejich pohled reflektuje zprávy Amnesty International a Human Rights Watch, podle kterých jsou menšiny v Turecku cílem útoků.
Azylanty si vybíráte jak na trhu, spílají Turci světu. Vzdělané nepustí |
Napětí na řeckých ostrovech má jediné řešení – přesun uprchlíků na pevninu. Jakmile se však dostanou na pevninu, zřejmě zamíří na sever a pokusí se dále do Evropy proniknout přes balkánskou trasu. Migrační experti tvrdí, že k fungování dohody je zapotřebí dodržování lidských práv v Turecku. Podle Knause by se měly zlepšit diplomatické vztahy. Evropa podle něj musí brát Ankaru vážně. K vyjednávání lze využít slib o bezvízovém styku.
Otázkou zůstává, jak trpělivé Turecko v následujících měsících bude. Pro prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana je dohoda výhodná kvůli udržování dobrých vztahů s Evropou i jako potenciální páka při jednáních. Nemusí však vydržet věčně.
