Na ulicích leží stovky mrtvých vojáků. Separatisté postupují ulicemi. Kyjevská armáda se stahuje. Takový obrázek se naskytl v polovině února obyvatelům východoukrajinského Debalceve (více o bitvě o Debalceve zde). Kruté boje navzdory mnoha krátkodobým příměřím i schválení minských dohod vyhnaly z oblasti statisíce lidí. Zároveň dobře ilustrují válku v Donbasu.
Obtížně vyjednávané dohody se totiž na frontě jen výjimečně setkají s odezvou všech složek obou bojujících stran a slova o klidu zbraní v médiích ještě neznamenají, že se na něj mohou spolehnout lidé v blízkosti fronty. Ano, otevřený konflikt na východě Ukrajiny po jednání v Minsku utichl, lokální střety separatistů a kyjevské armády však pokračují dál.
Rachot ostřelování protíná každodenní život už mnoho měsíců a s blížícím se koncem platnosti minských dohod, které vyprší už na konci letošního roku, hrozí, že opět naplno propuknou boje (reportáž o tom, jak žijí lidé nedaleko fronty, najdete zde).
Novou vlnu násilí v únoru rozpoutal také Islámský stát. Zabíjení rukojmích povýšil na propracovanou propagandu, kterou prezentoval na profesionálně zpracovaném videu s upálením zajatého jordánského pilota Maáze Kasásby (více zde). Experti video označili za „pornografii krutosti“ (více o videu čtěte zde). Budování kultu násilí začalo zakrývat prosazování islámského učení.
Video však poukázalo i na mnohem závažnější změnu Islámského státu. Z neorganizované skupiny se stala dobře fungující organizace, schopná ve své vlastní zvrácené formě simulovat fungování klasického státu. S úřady, výběrem daní i mediálním sektorem, který do řad džihádistů láká tisíce bojovníků z celého světa. Tento trend se ostatně potvrdil při celé řadě letošních teroristických útoků. Za mnohými z nich stojí lidé ze Západu, kteří podlehliislamistické ideologii.
Střelba v Uherském Brodě
Světová média však v únoru neinformovala jen o zvěrstvech Islámského státu a dění na Ukrajině. Mezi hlavní zprávy se dostala i tragická událost z Uherského Brodu. Město se ponořilo do smutku poté, co v místní hospodě třiašedesátiletý Zdeněk Kovář zastřelil osm lidí. Při kritizovaném zásahu policie zemřel i sám útočník, který spáchal sebevraždu (vše o střelbě v Uherském Brodě zde).
Podobné zprávy do České republiky běžně putují tisíce kilometrů z dalekých Spojených států, kde je střelba na veřejnosti bez přehánění takřka na denním pořádku. Podobně jako v USA incident v Uherském Brodě vzbudil vášnivou debatu nad zpřísněním zákonů ohledně držení střelných zbraní. Střelec totiž byl držitelem platného zbrojního průkazu a obě použité zbraně vlastnil legálně.
Více zbraní, více vražd?Mýtus, kterého se bojíme kvůli televizi |
S návrhem na zpřísnění zákonů na podzim přišla i česká vláda. Navrhuje například zkrátit platnost zbrojních průkazů na pět let, rozšířit by se mělo také oprávnění policie v odůvodněných případech zadržet zbraň a střelivo. Zpřísněním zákona se budou zabývat poslanci a senátoři (více o zpřísnění držení zbraní zde).
Otázkou však zůstává, zda mohou zákony podobným případům, jaký se odehrál v Uherském Brodě, zabránit. Nejen ve Spojených státech se ukazuje, že za střelbou na veřejnosti mnohdy stojí až do té doby bezúhonní lidé nebo ti, kteří si zbraň opatří nelegálně.
26. února 2015 |
